Překážky na straně zaměstnavatele: Na jakou náhradu mzdy máte nárok?

Definice překážky na straně zaměstnavatele

Překážky v práci na straně zaměstnavatele představují situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci svým zaměstnancům z různých důvodů, které jsou definovány v zákoníku práce. Tyto překážky vznikají v případech, kdy zaměstnavatel nemůže zabezpečit plynulý provoz nebo není schopen zajistit podmínky pro výkon práce. Mezi nejčastější důvody patří technické poruchy, výpadky dodávek materiálu, energie či jiných vstupů nezbytných pro pracovní činnost.

Zákoník práce rozlišuje několik specifických situací, které se považují za překážky na straně zaměstnavatele. Prostoj je situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci.

Další významnou překážkou je přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. V této situaci, pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může také čelit jiným překážkám v práci, například když není schopen přidělovat práci zaměstnanci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

V případě ostatních překážek na straně zaměstnavatele, pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci z jiných provozních důvodů, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto ustanovení se vztahuje například na situace, kdy dojde k havárii provozních prostor, výpadku internetového připojení v případě práce závislé na online systémech, nebo když nastane nedostatek materiálu potřebného k výkonu práce.

Je důležité zmínit, že v některých případech může být rozsah náhrady mzdy upraven v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen o vzniku překážky v práci informovat zaměstnance bez zbytečného odkladu a případně jim přidělit náhradní práci. Pokud zaměstnavatel nemůže přidělit náhradní práci, musí situaci řešit v souladu se zákoníkem práce a poskytnout zaměstnancům odpovídající náhradu mzdy.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele mohou mít různou délku trvání, od několika hodin až po několik týdnů či měsíců. V případě dlouhodobých překážek může zaměstnavatel zvážit i jiná opatření, například částečnou nezaměstnanost, při které lze po dohodě s odborovou organizací snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku.

Zákonná úprava náhrady mzdy

Zákonná úprava náhrady mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele je primárně upravena v zákoníku práce, konkrétně v ustanovení § 207 až § 210. Tato právní úprava stanovuje základní pravidla pro situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů, které vznikly na straně zaměstnavatele. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci.

Nejčastějším případem jsou prostoje, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, nebo pro přerušení dodávky surovin či pohonné síly. V této situaci, pokud nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Při přerušení práce způsobeném nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, nemohl-li být převeden na jinou práci.

Zákon pamatuje i na situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci zaměstnanci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V takovém případě se může jednat o tzv. částečnou nezaměstnanost. Při splnění zákonných podmínek a existence dohody s odborovou organizací může být náhrada mzdy snížena až na 60 % průměrného výdělku.

Významnou roli hraje také ustanovení o jiných překážkách v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. To se týká například situací, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu přechodného nedostatku zakázek, reorganizace pracoviště nebo jiných provozních důvodů. Zaměstnavatel je povinen vyplatit náhradu mzdy i v případě, že překážku v práci zavinil.

Pro výpočet náhrady mzdy je rozhodující průměrný výdělek, který se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se používá vždy od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po rozhodném období.

Zaměstnavatel má také možnost požádat Úřad práce o příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, který může částečně kompenzovat náklady na náhradu mzdy. Tento příspěvek je však podmíněn splněním přísných kritérií a jeho poskytnutí není automatické. Zaměstnavatel musí prokázat, že nemůže zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek může být poskytnut maximálně po dobu jednoho roku a jeho výše je limitována.

Když zaměstnavatel nemůže přidělit práci, musí zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy. To je základní princip pracovněprávních vztahů a ochrany zaměstnance.

Radmila Procházková

Výše náhrady mzdy při překážce

V případě překážky na straně zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato situace nastává například při prostoji, živelní události nebo jiných provozních důvodech. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy, i když zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů, které jsou na straně zaměstnavatele.

Pokud dojde k přerušení práce způsobenému nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a zaměstnanec nemůže vykonávat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost. V takovém případě přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Při jiných překážkách na straně zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. To platí například v situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu poruchy na strojním zařízení, kterou nezavinil zaměstnanec, při přerušení dodávky surovin nebo pohonné síly, či chybných pracovních podkladů.

Průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jeho službách, může po dohodě s odborovou organizací poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy v nižší částce, nejméně však ve výši 60 % průměrného výdělku. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, může být dohoda o snížení náhrady mzdy nahrazena vnitřním předpisem.

Je důležité zmínit, že zaměstnavatel musí o překážce v práci na své straně zaměstnance včas informovat a případně jim přidělovat náhradní práci, pokud je to možné. Náhrada mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele se poskytuje za dobu, kdy překážka trvá. Pokud překážka v práci trvá pouze část pracovní směny, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze za tuto část směny.

Zaměstnavatel může také se zaměstnancem dohodnout čerpání dovolené v době překážky v práci, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. V takovém případě zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za dovolenou ve výši průměrného výdělku. Toto řešení je často využíváno při dlouhodobějších překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Nejčastější důvody překážek v práci

Překážky v práci se mohou vyskytnout z různých důvodů, přičemž mezi ty nejběžnější patří především prostoje způsobené poruchou výrobního zařízení. V takových případech zaměstnavatel nemůže přidělovat práci a je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Častým důvodem jsou také nepříznivé povětrnostní vlivy, které znemožňují práci zejména ve stavebnictví a zemědělství. V těchto situacích náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

Významnou kategorií jsou také přerušení dodávky surovin nebo pohonných hmot, kdy zaměstnavatel není schopen zajistit plynulý provoz. Tato situace může nastat například při výpadku dodávek materiálu od klíčového dodavatele nebo při celostátním nedostatku určitých surovin. Zaměstnanci v takovém případě přísluší náhrada mzdy ve standardní výši 80 % průměrného výdělku.

K dalším častým důvodům patří přerušení dodávky energií, jako je elektřina, plyn nebo voda. Tyto situace mohou být způsobeny jak technickými problémy, tak i plánovanými odstávkami. Zaměstnavatel musí v těchto případech postupovat podle zákoníku práce a zajistit zaměstnancům odpovídající náhradu mzdy. Není výjimkou ani situace, kdy dochází k omezení poptávky po službách nebo výrobcích zaměstnavatele. V takovém případě se jedná o částečnou nezaměstnanost a zaměstnavatel může po dohodě s odborovou organizací nebo na základě vnitřního předpisu poskytovat náhradu mzdy v nižší částce, nejméně však 60 % průměrného výdělku.

Dočasné omezení odbytu výrobků představuje další významný důvod překážek v práci. Tato situace může nastat například při ekonomické recesi nebo při ztrátě významného odběratele. Zaměstnavatel musí v takové situaci zvážit všechny možnosti, včetně případného převedení zaměstnanců na jinou práci. Mezi méně časté, ale přesto významné důvody patří také technologické změny a modernizace výroby, které mohou dočasně omezit možnost přidělování práce.

V praxi se také setkáváme s případy, kdy je provoz přerušen z důvodu živelních událostí nebo jiných mimořádných situací. Může jít například o povodně, požáry nebo jiné přírodní katastrofy. V těchto případech je situace často řešena v režimu vyšší moci a zaměstnavatel musí postupovat s ohledem na bezpečnost zaměstnanců. Specifickou kategorií jsou také karanténní opatření nebo epidemiologická situace, která může vést k omezení nebo úplnému přerušení provozu, jak jsme byli svědky během pandemie COVID-19.

Povinnosti zaměstnavatele při vzniku překážky

Zaměstnavatel má při vzniku překážky v práci na své straně několik zásadních povinností, které musí bezpodmínečně dodržet. Primární povinností je poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodů na straně zaměstnavatele. Tato náhrada mzdy činí minimálně 60 % průměrného výdělku, přičemž v některých případech může být i vyšší, pokud to stanoví kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele.

Zaměstnavatel musí neprodleně informovat zaměstnance o vzniku překážky v práci a jejím předpokládaném trvání. Tato informační povinnost je klíčová pro transparentní komunikaci mezi oběma stranami. V případě, že překážka v práci vznikne náhle, je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti uvědomit zaměstnance co nejdříve, ideálně ještě před začátkem pracovní směny. Současně musí zaměstnavatel aktivně hledat možnosti, jak překážku odstranit nebo minimalizovat její dopady na pracovní proces.

V situaci, kdy překážka v práci trvá delší dobu, je zaměstnavatel povinen zvážit možnost přeřazení zaměstnance na jinou práci, pokud je to v rámci pracovní smlouvy možné. Toto přeřazení musí odpovídat zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance a může být realizováno pouze s jeho souhlasem. Zaměstnavatel musí také vést přesnou evidenci překážek v práci, včetně jejich důvodů a délky trvání, což je důležité pro správný výpočet náhrady mzdy a případnou kontrolu ze strany inspekce práce.

Další významnou povinností zaměstnavatele je zajištění rovného přístupu ke všem zaměstnancům při řešení překážek v práci. Nesmí docházet k diskriminaci jednotlivých zaměstnanců nebo skupin zaměstnanců. Pokud například dojde k odstávce výroby, musí být náhrada mzdy poskytnuta všem dotčeným zaměstnancům ve stejné výši, pokud není objektivní důvod pro rozdílný přístup.

Zaměstnavatel je také povinen přijmout preventivní opatření, aby k podobným překážkám v práci nedocházelo v budoucnu. To zahrnuje pravidelnou údržbu strojů a zařízení, modernizaci výrobních procesů a zajištění dostatečných materiálových zásob. V případě, že překážka v práci vznikla z důvodu živelní události, je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a přijmout opatření k minimalizaci škod.

Zaměstnavatel musí také respektovat právo zaměstnance na čerpání dovolené v případě dlouhodobější překážky v práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Nemůže však zaměstnance k čerpání dovolené nutit, pokud se nejedná o hromadné čerpání dovolené stanovené podle zákoníku práce. Při řešení překážek v práci musí zaměstnavatel postupovat v souladu s platnou legislativou a dodržovat všechny zákonné lhůty a postupy.

Doba poskytování náhrady mzdy

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy po celou dobu trvání překážky v práci na jeho straně. Tato povinnost vyplývá přímo ze zákoníku práce, konkrétně z ustanovení § 208 zákoníku práce. Délka poskytování náhrady mzdy není zákonem nijak časově omezena, což znamená, že zaměstnavatel musí hradit náhradu mzdy tak dlouho, dokud překážka v práci trvá nebo dokud nedojde k ukončení pracovního poměru zákonným způsobem.

Překážka na straně zaměstnavatele	Náhrada mzdy
Prostoje (§207a)	80% průměrného výdělku
Nepříznivé povětrnostní vlivy (§207b)	60% průměrného výdělku
Jiné překážky (§208)	100% průměrného výdělku
Částečná nezaměstnanost (§209)	Minimálně 60% průměrného výdělku

V praxi se často setkáváme se situacemi, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo poptávky po jeho službách. V takovém případě se jedná o částečnou nezaměstnanost a zaměstnavatel může po dohodě s odborovou organizací poskytovat náhradu mzdy v nižší částce, nejméně však ve výši 60 % průměrného výdělku. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, může být dohoda o snížení náhrady mzdy nahrazena vnitřním předpisem.

Doba poskytování náhrady mzdy může být v některých případech velmi dlouhá, například při rozsáhlé rekonstrukci provozovny, havárii výrobního zařízení nebo při živelní události. V těchto situacích musí zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy i několik měsíců, dokud není obnoven běžný provoz. Zaměstnavatel nemůže jednostranně rozhodnout o neposkytnutí náhrady mzdy, ani když je pro něj situace ekonomicky náročná.

Specifická situace nastává při přerušení práce způsobeném nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. V těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci. Tato doba může trvat různě dlouho v závislosti na konkrétních okolnostech, například při povodních nebo jiných přírodních katastrofách.

Je důležité zmínit, že doba poskytování náhrady mzdy se započítává do odpracované doby pro účely dovolené. Zaměstnanec tedy nepřichází o nárok na dovolenou, i když fakticky nepracuje z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Stejně tak se tato doba započítává pro účely sociálního a zdravotního pojištění.

V případě dlouhodobého trvání překážky v práci může zaměstnavatel zvážit organizační změny nebo případné ukončení pracovního poměru, musí však dodržet všechny zákonné podmínky včetně výpovědních důvodů a lhůt. Do doby skončení pracovního poměru je však povinen náhradu mzdy poskytovat. Zaměstnavatel také může se zaměstnancem dohodnout výkon jiné práce, která není překážkou dotčena, v takovém případě mu náleží mzda za skutečně vykonanou práci, nikoliv náhrada mzdy.

Písemné oznámení překážky zaměstnanci

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost písemně informovat zaměstnance o vzniku překážky v práci na straně zaměstnavatele. Toto oznámení musí být provedeno bezodkladně po zjištění překážky a mělo by obsahovat všechny podstatné náležitosti. V písemném oznámení je nutné uvést přesný důvod překážky, její předpokládanou délku trvání a výši náhrady mzdy, která zaměstnanci přísluší. Zaměstnavatel musí zajistit, aby se oznámení dostalo k zaměstnanci prokazatelným způsobem, například osobním předáním proti podpisu, doporučeným dopisem nebo datovou schránkou.

Náhrada mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele činí zpravidla 100 % průměrného výdělku, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodů uvedených v § 207 zákoníku práce. V případě částečné nezaměstnanosti podle § 209 zákoníku práce může být náhrada mzdy snížena až na 60 % průměrného výdělku, ale pouze na základě dohody s odborovou organizací nebo vnitřního předpisu, pokud u zaměstnavatele odbory nepůsobí.

Písemné oznámení musí být formulováno jasně a srozumitelně, aby zaměstnanec přesně věděl, jaká situace nastala a jaká jsou jeho práva. V dokumentu by mělo být uvedeno konkrétní pracoviště nebo část provozu, kterého se překážka týká, a také specifikace, zda se jedná o úplnou nebo částečnou překážku v práci. Zaměstnavatel je povinen v oznámení uvést právní ustanovení, na jehož základě překážku v práci vyhlašuje.

Je důležité, aby zaměstnavatel vedl přesnou evidenci o době trvání překážky v práci a o vyplacených náhradách mzdy. Tato dokumentace může být později důležitá pro případnou kontrolu ze strany inspektorátu práce nebo pro řešení sporů se zaměstnanci. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že překážka v práci skutečně existovala a že náhrada mzdy byla vypočtena a vyplacena správně.

V případě dlouhodobější překážky v práci by měl zaměstnavatel průběžně informovat zaměstnance o vývoji situace a případných změnách. Pokud se původně oznámená doba trvání překážky prodlužuje, je nutné vydat nové písemné oznámení s aktualizovanými informacemi. Stejně tak pokud dojde ke změně podmínek nebo výše náhrady mzdy, musí být zaměstnanci o těchto změnách písemně informováni.

Zaměstnavatel by měl v oznámení také uvést, zda a jakým způsobem bude probíhat komunikace se zaměstnancem během trvání překážky v práci. Je vhodné stanovit kontaktní osobu, na kterou se může zaměstnanec obrátit s případnými dotazy nebo problémy. Oznámení by mělo obsahovat také informaci o tom, jak bude zaměstnanec informován o ukončení překážky v práci a návratu do zaměstnání.

Výjimky z povinnosti náhrady mzdy

Zaměstnavatel není povinen poskytovat náhradu mzdy v každé situaci, kdy nastane překážka v práci na jeho straně. Zákoník práce stanovuje několik specifických případů, kdy se zaměstnavatel může této povinnosti zprostit. Především se jedná o situace, kdy dojde k přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události a zaměstnavatel nemohl převést zaměstnance na jinou práci. V takovém případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel nedohodne s odborovou organizací na vyšší částce.

Další významnou výjimkou je situace, kdy nastane dočasné omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo poptávky po jím poskytovaných službách. V tomto případě může zaměstnavatel aplikovat tzv. částečnou nezaměstnanost. Podmínkou je, že musí existovat dohoda s odborovou organizací, případně vnitřní předpis, pokud u zaměstnavatele odbory nepůsobí. Při částečné nezaměstnanosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se také může zprostit povinnosti náhrady mzdy v případě, kdy překážka v práci vznikla v důsledku stávky. Zaměstnancům, kteří nemohou pracovat kvůli probíhající stávce, ačkoliv se jí sami neúčastní, nenáleží náhrada mzdy. Toto pravidlo vychází z principu, že stávka je krajním prostředkem pracovněprávního boje a její důsledky musí nést všichni dotčení zaměstnanci.

Specifickou situací je přerušení práce způsobené vyšší mocí. V těchto případech zákon umožňuje omezit náhradu mzdy, pokud zaměstnavatel nemohl události zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí. Mezi takové situace patří například přírodní katastrofy, teroristické útoky nebo neočekávané výpadky dodávek energií. Zaměstnavatel však musí prokázat, že skutečně nemohl těmto událostem předejít ani je odvrátit.

Je důležité zmínit, že i v případech, kdy se zaměstnavatel může zprostit povinnosti náhrady mzdy, musí vždy nejprve vyčerpat všechny možnosti, jak zaměstnance využít jinak. To znamená pokusit se je převést na jinou práci, případně změnit organizaci práce tak, aby mohli pokračovat v pracovní činnosti. Teprve když jsou tyto možnosti vyčerpány, může přistoupit k aplikaci výjimek z povinnosti náhrady mzdy.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé nesprávně interpretují tyto výjimky a snaží se je využít i v situacích, na které se nevztahují. Proto je nezbytné každý případ důkladně posoudit a zvážit, zda jsou skutečně naplněny všechny zákonné podmínky pro uplatnění výjimky. V případě sporu nese důkazní břemeno zaměstnavatel, který musí prokázat, že byly splněny všechny předpoklady pro omezení nebo vyloučení náhrady mzdy.

Částečná nezaměstnanost a náhrada mzdy

V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, přičemž výše této náhrady se odvíjí od konkrétního typu překážky. Při prostoji, tedy situaci, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, dodávce surovin nebo pohonné síly, má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Tato situace často nastává například při výpadku elektrické energie nebo poruše výrobní linky.

V případě nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Jedná se například o situace, kdy není možné pracovat kvůli extrémním teplotám, silnému větru nebo povodním. Zaměstnavatel je povinen tuto náhradu mzdy poskytnout i v případě, že zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele, například při nedostatku zakázek nebo organizačních změnách.

Specifickou situací je částečná nezaměstnanost, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V takovém případě může zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací, nebo pokud u něj nepůsobí, po vydání vnitřního předpisu, poskytovat náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Toto opatření musí být předem projednáno s odborovou organizací a písemně oznámeno příslušnému úřadu práce.

Zaměstnavatel je povinen vyplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku i v případě, kdy nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení způsobeného vnějšími okolnostmi, které nemohl ovlivnit. To zahrnuje například situace, kdy dojde k přerušení dodávek materiálu od dodavatelů nebo k výpadku důležitých obchodních partnerů. V těchto případech je důležité, aby zaměstnavatel prokázal, že skutečně nemohl vzniklé situaci zabránit a že se jedná o překážku objektivního charakteru.

Pro výpočet náhrady mzdy se používá průměrný výdělek, který se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Zaměstnavatel musí o poskytnutí náhrady mzdy vést přesnou evidenci a dokumentaci, včetně důvodů vzniku překážky v práci a doby jejího trvání. Tato dokumentace je důležitá nejen pro účely kontroly ze strany inspekce práce, ale také pro případné spory se zaměstnanci nebo pro účely daňové evidence.

Práva zaměstnance během překážky v práci

V případě překážky v práci na straně zaměstnavatele má zaměstnanec několik zásadních práv, která mu garantuje zákoník práce. Primárním právem je nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud nemůže vykonávat práci z důvodů na straně zaměstnavatele. Tato situace může nastat například při poruše strojního zařízení, výpadku dodávky materiálu, nepříznivých povětrnostních podmínkách nebo při jiných provozních důvodech.

Zaměstnanec má v takové situaci právo zůstat doma a nemusí být fyzicky přítomen na pracovišti, pokud mu zaměstnavatel výslovně neurčí jinak. Je však důležité, že musí být připraven nastoupit do práce, jakmile překážka pomine. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o pominutí překážky v práci a o nutnosti nástupu zpět do zaměstnání. V případě, že by zaměstnanec nenastoupil do práce po pominutí překážky, mohlo by se jednat o porušení pracovních povinností.

Během trvání překážky v práci má zaměstnanec také právo na zachování všech benefitů a výhod vyplývajících z pracovního poměru. To znamená, že mu nadále běží dovolená, jsou mu hrazeny příspěvky na penzijní připojištění či životní pojištění, pokud je má sjednané, a započítává se mu doba pro účely důchodového pojištění. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance během překážky v práci nijak znevýhodňovat nebo mu krátit jiné pracovní nároky.

V situaci částečné nezaměstnanosti, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může dojít k dohodě s odborovou organizací nebo vydání vnitřního předpisu, na základě kterého může být náhrada mzdy snížena až na 60 % průměrného výdělku. Zaměstnanec má v takovém případě právo být o této skutečnosti předem informován a má právo se k této situaci vyjádřit.

Zaměstnanec má také právo využít dobu překážky v práci k vlastnímu vzdělávání nebo rekvalifikaci. Pokud se rozhodne během této doby absolvovat školení nebo kurzy, které souvisejí s jeho pracovním zařazením, měl by o tom informovat zaměstnavatele. Ten může takovou aktivitu podpořit a případně ji i částečně nebo plně hradit, není to však jeho povinností.

Důležitým právem zaměstnance je také možnost v době překážky v práci vykonávat jinou výdělečnou činnost, pokud to není v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a pokud to není výslovně zakázáno v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpisu. Zaměstnanec však musí být stále připraven nastoupit k výkonu práce u svého hlavního zaměstnavatele, jakmile překážka v práci pomine.

V případě dlouhodobého trvání překážky v práci má zaměstnanec právo požádat o rozvázání pracovního poměru dohodou nebo podat výpověď, pokud se domnívá, že situace nemá perspektivu zlepšení. V takovém případě mu náleží všechna práva spojená s ukončením pracovního poměru, včetně případného odstupného, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro jeho poskytnutí.