Pátá nemoc: Jak poznat typickou vyrážku na tvářích dětí

Co je pátá nemoc a její příznaky

Pátá nemoc, odborně známá jako erythema infectiosum nebo infekční erytém, je virové onemocnění způsobené parvovirem B19. Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku od 5 do 15 let, ale může postihnout i dospělé osoby. Charakteristickým příznakem je výrazná červená vyrážka na tvářích, která připomíná vzhled zpohlavkovaných tváří, proto se nemoci někdy říká nemoc zpohlavkovaných tváří.

Průběh onemocnění začíná obvykle mírnými příznaky podobnými nachlazení, jako je zvýšená teplota, bolest hlavy, únava a mírná rýma. Po několika dnech se objevuje nejnápadnější příznak - jasně červená vyrážka na tvářích, která se postupně může rozšířit na další části těla. Vyrážka na těle má typický krajkovitý nebo síťovitý vzhled a může svědit. Často se objevuje na pažích, stehnech a trupu.

Zajímavostí je, že vyrážka může během dne měnit intenzitu. Některé faktory, jako je teplo, stres nebo fyzická námaha, mohou způsobit její zviditelnění nebo naopak ústup. Vyrážka obvykle přetrvává 1-3 týdny, ale v některých případech se může vracet i několik měsíců, zejména při vystavení slunci nebo při tělesné námaze.

U dospělých může být průběh nemoci závažnější a často je doprovázen bolestmi kloubů, které mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těhotným ženám, protože virus může v prvním trimestru těhotenství způsobit komplikace. Rizikovou skupinou jsou také osoby s oslabeným imunitním systémem nebo s některými typy anémie.

Diagnostika páté nemoci je především klinická, založená na charakteristickém vzhledu vyrážky. V nejasných případech lze provést sérologické vyšetření na přítomnost protilátek proti parvoviru B19. Léčba je většinou pouze symptomatická, zaměřená na zmírnění příznaků, jako je horečka nebo svědění. Důležitý je dostatečný odpočinek a příjem tekutin.

Nemoc je nakažlivá především v počáteční fázi, ještě před objevením vyrážky. V době, kdy se vyrážka objeví, už většinou není člověk infekční. Přenos probíhá kapénkovou infekcí, především v kolektivních zařízeních, jako jsou školy a školky. Po prodělání nemoci vzniká celoživotní imunita. Prevence spočívá především v dodržování základních hygienických návyků, jako je časté mytí rukou a vyhýbání se kontaktu s nemocnými osobami v akutní fázi onemocnění.

Typická vyrážka na tvářích dítěte

Pátá nemoc se typicky projevuje charakteristickou vyrážkou na tvářích dítěte, která je natolik specifická, že ji lékaři často označují jako příznak zpohlavkovaných tváří. Vyrážka se nejprve objevuje na obou tvářích v podobě jasně červených, splývajících skvrn, které vytvářejí symetrický motýlovitý vzor přes nos a tváře. Tento vzhled je tak typický, že často umožňuje zkušeným pediatrům stanovit diagnózu již na první pohled.

Zbarvení může být různě intenzivní, od světle růžové až po sytě červenou barvu, přičemž okraje vyrážky jsou často ostře ohraničené a střed může být světlejší. Kůže v postižené oblasti bývá na dotek teplá, ale většinou nesvědí ani není bolestivá. V některých případech mohou být tváře mírně oteklé, což ještě zvýrazňuje charakteristický vzhled zpohlavkování.

Po několika dnech se vyrážka začíná postupně šířit na další části těla. Typicky postupuje na trup, paže a stehna, kde vytváří světle červenou, síťovitou nebo krajkovitou strukturu. Tento vzor je způsoben drobnými červenými skvrnkami, které se navzájem propojují a vytvářejí tak charakteristický vzhled připomínající krajku nebo síť. Na rozdíl od vyrážky na tvářích, která je kompaktní a jednolitá, je tato sekundární vyrážka více mozaikovitá a může měnit intenzitu v závislosti na teplotě, fyzické aktivitě nebo stresu.

Zajímavostí je, že vyrážka může v průběhu několika týdnů mizet a znovu se objevovat, zejména při vystavení kůže teplu, slunečnímu záření nebo po fyzické námaze. Tento fenomén může trvat několik týdnů až měsíců, i když většinou bez dalších zdravotních komplikací. U některých dětí může být vyrážka doprovázena mírným svěděním, ale není to pravidlem.

Důležité je si uvědomit, že v době, kdy se vyrážka objeví, už dítě většinou není infekční. Paradoxně je nemoc nejnakažlivější v období před vznikem vyrážky, kdy se projevuje pouze mírnými příznaky podobnými nachlazení. Vyrážka sama o sobě je vlastně již projevem imunitní reakce organismu a znamená, že tělo s virem aktivně bojuje.

Pro rodiče může být uklidňující vědět, že přestože vyrážka vypadá dramaticky, většinou nezpůsobuje dítěti výraznější diskomfort. Je však důležité chránit pokožku před nadměrným slunečním zářením a přehřátím, které mohou vyrážku dočasně zhoršit. Vyrážka obvykle nevyžaduje specifickou lokální léčbu, pouze v případě výraznějšího svědění může lékař doporučit použití zklidňujících krémů nebo antihistaminik.

Šíření viru a rizikové skupiny

Virus způsobující pátou nemoc se přenáší především kapénkovou infekcí, tedy především při kašlání, kýchání nebo blízkém kontaktu s nakaženou osobou. Virus se šíří zejména v uzavřených kolektivech, jako jsou školky, školy nebo zájmové kroužky, kde dochází k častému kontaktu mezi dětmi. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 až 14 dny, přičemž nakažená osoba je nejvíce infekční právě v období před objevením charakteristické vyrážky.

Mezi nejrizikovější skupiny patří především těhotné ženy v prvním trimestru těhotenství, kdy infekce může způsobit závažné komplikace včetně potratu nebo vrozeného poškození plodu. U těhotných žen je proto důležité vyhnout se kontaktu s nakaženými osobami a v případě podezření na kontakt s virem okamžitě kontaktovat lékaře. Další ohroženou skupinou jsou osoby s oslabenou imunitou, u kterých může nemoc probíhat závažněji a s většími komplikacemi.

Děti ve věku od 5 do 15 let jsou nejčastějšími přenašeči viru, přičemž u nich obvykle probíhá onemocnění mírně a bez závažnějších komplikací. Typickým příznakem je charakteristická vyrážka připomínající naplácaný obličej, která se později rozšíří na trup a končetiny. Zajímavostí je, že až 20 % nakažených osob může být zcela bez příznaků, přesto však virus dále přenášejí.

V období epidemického výskytu je důležité dodržovat zvýšená hygienická opatření, především časté mytí rukou a používání dezinfekčních prostředků. V kolektivních zařízeních je vhodné zajistit pravidelné větrání prostor a omezit blízký kontakt mezi dětmi. Osoby s diagnostikovanou pátou nemocí by měly zůstat v domácí izolaci minimálně do odeznění horečky a objevení vyrážky, která signalizuje již nižší infekčnost.

Riziko přenosu viru se zvyšuje v chladnějších měsících roku, kdy lidé tráví více času v uzavřených prostorách. V těchto obdobích je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost prevenci a včasnému rozpoznání příznaků. U dospělých osob může nemoc probíhat odlišně než u dětí, často se projevuje bolestmi kloubů a svalů, které mohou přetrvávat i několik týdnů. Imunita získaná po prodělání nemoci je celoživotní, proto se onemocnění u jedné osoby zpravidla neopakuje.

V případě výskytu onemocnění v kolektivním zařízení je nutné informovat všechny rodiče a osoby v riziku, zejména těhotné ženy. Preventivní opatření zahrnují také pravidelnou dezinfekci hraček a povrchů, se kterými přicházejí děti do kontaktu. Léčba je většinou symptomatická, zaměřená na zmírnění příznaků, jako jsou horečka a svědění způsobené vyrážkou.

Průběh nemoci a vývoj červené vyrážky

Pátá nemoc se typicky projevuje ve třech charakteristických fázích, přičemž první příznaky se objevují přibližně 4-14 dní po nakažení. V počáteční fázi se u pacienta objevují mírné příznaky podobné nachlazení, jako je zvýšená teplota, únava, bolest hlavy a mírná rýma. Tyto příznaky mohou být tak nenápadné, že jim nakažená osoba často nevěnuje větší pozornost.

Charakteristika	Pátá nemoc - fotografie
Typický vzhled vyrážky	Červená, síťovaná vyrážka na tvářích
Lokalizace	Obličej, trup, končetiny
Barva vyrážky	Světle červená až růžová
Tvar vyrážky	Motýlovitý vzor na tvářích
Doba viditelnosti	4-14 dní

Nejvýraznějším příznakem páté nemoci je charakteristická červená vyrážka, která se obvykle objevuje v druhé fázi onemocnění. Vyrážka se nejprve projevuje na tvářích, kde vytváří výrazné červené skvrny připomínající naplácaný vzhled. Toto typické začervenání tváří bývá tak výrazné, že nemoc získala lidový název nemoc spofackovaných tváří. Během následujících 1-4 dnů se vyrážka začíná šířit na další části těla, především na hrudník, záda, paže a stehna.

Charakteristický vzhled vyrážky se v průběhu času mění. Z počátečních jednolitých červených skvrn se postupně stává síťovitý, krajkovitý vzor, který může připomínat mapu nebo krajku. Tento vzor je způsoben drobnými červenými skvrnkami, které se vzájemně propojují a vytvářejí složitější obrazce. Intenzita vyrážky může kolísat v závislosti na teplotě, fyzické aktivitě nebo stresu. Někteří pacienti pozorují, že se vyrážka zhoršuje po koupeli v teplé vodě nebo po pobytu na slunci.

Ve třetí fázi nemoci začíná vyrážka postupně blednout a mizet. Tento proces může trvat několik týdnů, přičemž vyrážka se může občas znovu objevit nebo zintenzivnit. Zajímavostí je, že u některých pacientů může vyrážka přetrvávat nebo se vracet i několik měsíců po původní infekci, zejména při vystavení těla výše zmíněným spouštěčům.

U dospělých pacientů se kromě vyrážky často objevují i další příznaky, především bolesti a otoky kloubů, které mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců. Tyto příznaky jsou častější u žen než u mužů. Kloubní obtíže se nejčastěji vyskytují v drobných kloubech rukou, zápěstí, kolen a kotníků. Přestože může být průběh nemoci nepříjemný, ve většině případů se jedná o samostatně se limitující onemocnění, které nevyžaduje specifickou léčbu kromě symptomatické úlevy.

Je důležité zmínit, že intenzita a rozsah vyrážky se mohou u jednotlivých pacientů výrazně lišit. Zatímco někteří pacienti mají pouze mírnou vyrážku omezenou na obličej, u jiných se může rozvinout rozsáhlá vyrážka pokrývající většinu těla. V některých případech může být vyrážka doprovázena mírným svěděním, které však nebývá příliš intenzivní.

Léčba a domácí péče o nemocné

Při léčbě páté nemoci je nejdůležitější poskytnout pacientovi dostatečný odpočinek a podporu imunitního systému. Specifická léčba této virové infekce neexistuje, proto se zaměřujeme především na zmírnění příznaků a zajištění pohodlí nemocného. Domácí péče hraje klíčovou roli v procesu uzdravování.

Nemocný by měl především dodržovat klidový režim a zůstat v domácím prostředí, dokud nevymizí vyrážka a další příznaky. Doporučuje se dostatečný přísun tekutin, zejména bylinkových čajů, které mohou pomoci posílit imunitu. Vhodné jsou například čaje z echinacey, šípku nebo černého bezu. Pro snížení horečky a zmírnění bolestí kloubů lze použít běžně dostupná antipyretika a analgetika, jako je paracetamol nebo ibuprofen.

V případě svědění pokožky způsobeného charakteristickou vyrážkou je možné aplikovat chladivé obklady nebo používat zklidňující masti a krémy. Pokožku je důležité udržovat čistou a suchou, ale není vhodné používat dráždivá mýdla nebo agresivní kosmetické přípravky. Při silném svědění může lékař předepsat antihistaminika, která pomohou zmírnit tento nepříjemný příznak.

Strava by měla být lehká a výživná, bohatá na vitaminy a minerály. Doporučují se zejména potraviny s vysokým obsahem vitaminu C, který podporuje imunitní systém. Vhodné je také konzumovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny. V případě nechutenství je možné podávat menší porce častěji během dne.

Pro těhotné ženy, které přišly do kontaktu s nemocným, je nezbytné informovat svého gynekologa. V těhotenství může pátá nemoc představovat riziko pro plod, proto je nutné pravidelné sledování a případné provedení dalších vyšetření. U většiny těhotných žen však infekce proběhne bez komplikací.

Délka domácí léčby se může individuálně lišit, obvykle trvá jeden až dva týdny. Je důležité dodržet doporučenou dobu rekonvalescence, i když se pacient již cítí lépe. Předčasný návrat k běžným aktivitám může vést k prodloužení nemoci nebo vzniku komplikací. Během léčby je vhodné pravidelně větrat místnost, kde nemocný odpočívá, a udržovat optimální teplotu okolí.

V případě zhoršení příznaků, jako je výrazná bolest kloubů, silná únava nebo přetrvávající vysoká horečka, je nutné kontaktovat lékaře. Stejně tak při objevení se neobvyklých příznaků nebo při podezření na komplikace. U dětí je třeba sledovat jejich celkový stav a případné změny v chování nebo příjmu potravy a tekutin.

Po odeznění akutní fáze nemoci je vhodné postupně zvyšovat fyzickou aktivitu a nadále dbát na dostatečný přísun vitaminů a minerálů. Imunitní systém může být ještě nějakou dobu oslabený, proto je důležité vyvarovat se nadměrné námaze a pobytu v rizikovém prostředí.

Komplikace u těhotných žen

Pátá nemoc může představovat závažné riziko zejména pro těhotné ženy, především pokud se nakazí v prvním trimestru těhotenství. Virus může proniknout přes placentu a infikovat plod, což v některých případech vede k závažným komplikacím. Infekce způsobená parvovirem B19 může v těhotenství vyvolat těžkou anémii plodu, která v nejhorších případech může vést až k jeho úmrtí. Statistiky ukazují, že přibližně 30-50% těhotných žen není vůči viru imunních, což znamená, že jsou k infekci náchylné.

Zvláště nebezpečné je období mezi 9. a 20. týdnem těhotenství, kdy je riziko komplikací nejvyšší. V tomto období může virus způsobit hydrops plodu, což je stav charakterizovaný abnormálním hromaděním tekutiny v tělních dutinách plodu. Tento stav je možné diagnostikovat pomocí ultrazvukového vyšetření, které odhalí charakteristické známky otoku různých částí těla plodu.

Těhotné ženy, které přijdou do kontaktu s nakaženou osobou nebo mají podezření na nákazu, by měly neprodleně vyhledat lékaře. Diagnostika se provádí pomocí krevních testů, které mohou potvrdit přítomnost viru nebo protilátek. V případě potvrzené infekce je nutné pravidelné sledování stavu plodu pomocí ultrazvuku, obvykle v intervalu dvou týdnů.

Léčba komplikací u těhotných žen vyžaduje specializovaný přístup. V některých případech může být nutná nitroděložní transfuze krve plodu, která pomáhá řešit závažnou anémii. Tento zákrok je však technicky náročný a provádí se pouze ve specializovaných centrech. Prognóza závisí na mnoha faktorech, včetně gestačního věku v době infekce a závažnosti příznaků.

Je důležité zmínit, že ne každá infekce pátou nemocí v těhotenství vede ke komplikacím. Přibližně 70% případů proběhne bez závažnějších následků pro plod. Nicméně vzhledem k možným rizikům je nezbytná zvýšená opatrnost a pravidelné lékařské kontroly. Těhotné ženy by se měly vyhýbat kontaktu s nemocnými osobami, zejména s dětmi, u kterých je výskyt páté nemoci nejčastější.

V případě, že se u těhotné ženy objeví charakteristický motýlovitý exantém na tvářích nebo jiné příznaky připomínající pátou nemoc, je nutné situaci nepodceňovat. Včasná diagnostika a zahájení sledování může významně snížit riziko závažných komplikací. Moderní medicína disponuje řadou diagnostických a léčebných možností, které pomáhají minimalizovat dopady infekce na vývoj plodu.

Prevence a ochrana před nákazou

Nejúčinnější způsob, jak předejít nákaze pátou nemocí, je důsledné dodržování základních hygienických návyků a posílení imunitního systému. Vzhledem k tomu, že se virus šíří především kapénkovou infekcí a přímým kontaktem s nakaženou osobou, je nezbytné pravidelné a důkladné mytí rukou mýdlem a teplou vodou, zejména po kontaktu s nemocnými osobami nebo po návštěvě míst s vysokou koncentrací lidí.

V období zvýšeného výskytu onemocnění je vhodné omezit přímý kontakt s potenciálně nakaženými jedinci, především s malými dětmi, které jsou nejčastějšími přenašeči viru. Těhotné ženy by měly být obzvláště opatrné, protože infekce v průběhu těhotenství může mít závažné následky pro plod. V případě podezření na kontakt s nakaženou osobou by měly neprodleně konzultovat situaci se svým lékařem.

Důležitou součástí prevence je také pravidelné větrání uzavřených prostor, kde se pohybuje více lidí. Virus se totiž může šířit i vzduchem ve formě mikroskopických kapiček. V mateřských školách a podobných zařízeních je nutné důsledně dezinfikovat hračky a předměty, kterých se děti často dotýkají. Při prvních příznacích onemocnění je zásadní izolace nemocného od ostatních osob, aby se zamezilo dalšímu šíření infekce.

Posílení imunitního systému představuje další klíčový faktor v prevenci nákazy. Toho lze dosáhnout pravidelnou konzumací vitamínů, především vitaminu C a D, dostatečným příjmem tekutin a vyváženou stravou bohatou na ovoce a zeleninu. Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a dostatečný spánek také významně přispívají k celkové odolnosti organismu.

V kolektivních zařízeních je důležité zavést a dodržovat preventivní opatření, jako je pravidelná dezinfekce povrchů, oddělení nemocných dětí od zdravých a informování rodičů o výskytu onemocnění. Při propuknutí epidemie může být nutné dočasně uzavřít postižené zařízení nebo omezit jeho provoz. Rodiče by měli být zodpovědní a neposílat do kolektivu děti s příznaky onemocnění, i když se jim mohou zdát mírné.

V případě diagnostikování páté nemoci je důležité dodržovat doporučení lékaře ohledně léčby a délky izolace. Typická vyrážka, která se objevuje při onemocnění, může být velmi svědivá, ale je důležité vyvarovat se škrábání, které může vést k sekundární bakteriální infekci. Používání zklidňujících krémů a lotionů může pomoci zmírnit nepříjemné příznaky.

Diagnostika pomocí krevních testů

Krevní testy představují jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak potvrdit přítomnost parvoviru B19, který způsobuje pátou nemoc. Diagnostika pomocí sérologického vyšetření je založena především na detekci specifických protilátek IgM a IgG. Při odběru krve se nejprve zjišťuje přítomnost protilátek IgM, které se v organismu objevují jako první reakce na infekci. Tyto protilátky lze obvykle detekovat již 7-10 dní po nakažení a přetrvávají v těle přibližně 2-3 měsíce.

Důležitou součástí diagnostiky je také stanovení protilátek IgG, které se vytváří o něco později než IgM, ale přetrvávají v organismu dlouhodobě a poskytují tak celoživotní imunitu proti opakované infekci. Jejich přítomnost může také indikovat prodělanou infekci v minulosti, což je zvláště důležité u těhotných žen.

V případě nejasných výsledků nebo u pacientů s oslabenou imunitou může být nutné provést PCR test, který přímo detekuje virovou DNA v krvi. Tento test je mimořádně citlivý a může odhalit přítomnost viru i v případech, kdy sérologické testy nejsou průkazné. U těhotných žen je krevní diagnostika obzvláště důležitá, protože infekce parvovirem B19 může v prvním trimestru způsobit závažné komplikace včetně fetálního hydropsu.

Při interpretaci výsledků krevních testů je nutné brát v úvahu také klinický obraz onemocnění. Charakteristický motýlovitý exantém na tvářích a následné šíření vyrážky na trup a končetiny jsou typickými příznaky, které podporují diagnózu. Laboratorní vyšetření může také odhalit mírnou anémii a přechodný pokles počtu bílých krvinek, což jsou běžné nálezy u pacientů s pátou nemocí.

V některých případech může být nutné provést opakované krevní testy v odstupu několika týdnů, zejména pokud první test není jednoznačný nebo pokud existuje podezření na chronickou infekci. U pacientů s chronickým průběhem onemocnění nebo u imunokompromitovaných jedinců je důležité sledovat také další parametry krevního obrazu, včetně počtu červených krvinek a krevních destiček.

Moderní laboratorní metody umožňují také kvantitativní stanovení virové nálože, což může být užitečné při sledování průběhu infekce a účinnosti případné terapie. V případě závažnějšího průběhu onemocnění nebo u rizikových pacientů může být vhodné doplnit krevní testy o další vyšetření, například ultrazvuk nebo specializované imunologické testy.

Správná interpretace výsledků krevních testů vyžaduje zkušenost a znalost klinického kontextu, protože falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky nejsou zcela vyloučeny. Proto je důležité, aby diagnostiku prováděl zkušený lékař ve spolupráci s kvalitní laboratoří.

Doba nakažlivosti a návrat do kolektivu

Infekční období páté nemoci je nejzávažnější v době před objevením charakteristické vyrážky, kdy nakažený člověk ještě netuší, že onemocnění prodělává. V této fázi je přenos viru na další osoby nejpravděpodobnější. Jakmile se objeví typický motýlovitý exantém na tvářích a následně vyrážka na dalších částech těla, pacient už většinou není infekční pro své okolí. Tento fakt je důležitý zejména pro rodiče a personál ve školských zařízeních.

Návrat dítěte do kolektivu je možný ihned po odeznění horečky a za předpokladu, že se dítě cítí dobře. Není nutné čekat na úplné vymizení vyrážky, která může přetrvávat i několik týdnů a může se v průběhu této doby opakovaně vracet, zejména po vystavení kůže slunečnímu záření, po fyzické námaze nebo při stresu. Tyto návraty vyrážky však již nejsou spojeny s infekčností onemocnění.

V případě těhotných žen je situace složitější a vyžaduje zvýšenou opatrnost. Pokud těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, měla by neprodleně informovat svého gynekologa, který může provést sérologické vyšetření ke zjištění přítomnosti protilátek proti parvoviru B19. Těhotné ženy, které pracují v prostředí s vyšším rizikem nákazy (například učitelky v mateřských školách), by měly být o možných rizicích informovány.

Doba nakažlivosti u páté nemoci je relativně krátká, ale virus může v organismu přetrvávat delší dobu. U osob s oslabenou imunitou nebo s některými typy anémie může být období nakažlivosti prodlouženo. V těchto případech je vhodné konzultovat návrat do kolektivu s ošetřujícím lékařem, který posoudí individuální situaci pacienta.

Při návratu do kolektivu není nutné předkládat potvrzení od lékaře, pokud to není výslovně vyžadováno zařízením. Důležité je dodržovat základní hygienická pravidla, jako je důkladné mytí rukou a používání jednorázových kapesníků. I když už není pacient infekční, může být vyrážka pro okolí znepokojující, proto je vhodné informovat učitele nebo vychovatele o prodělaném onemocnění.

V kolektivních zařízeních se pátá nemoc často vyskytuje v menších epidemiích, kdy se postupně nakazí více dětí. Není však důvod k panice, protože u většiny dětí probíhá onemocnění mírně a bez komplikací. Důležité je včasné rozpoznání příznaků a informování ostatních rodičů v kolektivu, zejména s ohledem na možnou přítomnost těhotných žen nebo osob s oslabenou imunitou.

Když se objeví rudé tváře a vyrážka, nemusí to být vždy horečka. Pátá nemoc se často maskuje za běžné nachlazení, ale její stopy prozradí fotografie

Karolína Dvořáková

Rozdíly mezi pátou nemocí a spalničkami

Pátá nemoc a spalničky jsou virová onemocnění, která se mohou na první pohled jevit podobně, zejména kvůli charakteristické vyrážce. Hlavním rozlišovacím znakem je vzhled a průběh vyrážky. U páté nemoci se typicky objevuje jasně červená vyrážka na tvářích, která připomíná vzhled naplácaných tváří nebo motýlí křídla. Tato vyrážka se následně rozšiřuje na trup, hýždě a končetiny, kde vytváří síťovitý, krajkovitý vzor. Vyrážka může během několika dní měnit intenzitu a někdy se může znovu objevit při vystavení teplu, stresu nebo slunečnímu záření.

Naproti tomu spalničková vyrážka začíná za ušima a postupně se šíří přes obličej na celé tělo. Má tmavě červenou barvu a splývavý charakter, jednotlivé skvrny se spojují do větších ploch. U spalniček se také objevují typické Koplikovy skvrny na sliznici tváří, které u páté nemoci zcela chybí. Průběh spalniček je navíc mnohem závažnější, provázený vysokými horečkami, silným kašlem a výrazným zánětem spojivek.

Další významný rozdíl spočívá v celkových příznacích a jejich nástupu. Pátá nemoc často probíhá mírně, někdy dokonce bez příznaků, především u dětí. Před objevením vyrážky se mohou vyskytnout mírné příznaky podobné nachlazení - lehce zvýšená teplota, rýma nebo bolest hlavy. U dospělých může být průběh komplikovanější, často s bolestmi kloubů, které mohou přetrvávat několik týdnů.

Spalničky jsou naopak závažné onemocnění s výraznými celkovými příznaky. Typicky začínají vysokou horečkou, silným kašlem, rýmou a zánětem spojivek. Tyto příznaky se objevují několik dní před vznikem charakteristické vyrážky. Nemocný je obvykle velmi schvácený a potřebuje klid na lůžku. Spalničky také mohou mít závažné komplikace, jako je zápal plic nebo zánět středního ucha.

Důležitým rozdílem je také způsob prevence a léčby. Proti spalničkám existuje účinná vakcinace, která je součástí povinného očkovacího kalendáře. Proti páté nemoci zatím očkování není k dispozici. Léčba páté nemoci je převážně symptomatická, zaměřená na zmírnění svědění a případných bolestí kloubů. U spalniček je nutná důsledná léčba pod lékařským dohledem, často s podáváním vitaminu A a dalších podpůrných léků.

Rozdílná je i doba nakažlivosti. Pátá nemoc je nejvíce nakažlivá před vznikem vyrážky, v době kdy se objeví charakteristický motýlovitý exantém na tvářích, už obvykle není nemocný infekční. U spalniček je pacient naopak vysoce nakažlivý od prvních příznaků až do několika dní po odeznění vyrážky. Proto je u spalniček nutná přísná izolace nemocného, zatímco u páté nemoci není obvykle potřeba zvláštních karanténních opatření.