Neštovice: Jak dlouho musíte počítat s vyrážkou a izolací?
- První příznaky neštovic a jejich nástup
- Výskyt vyrážky a puchýřků na těle
- Stroupky a jejich postupné hojení
- Celková doba trvání onemocnění
- Období nakažlivosti nemoci
- Komplikace prodlužující průběh nemoci
- Doba rekonvalescence a návrat do kolektivu
- Možnosti léčby a zmírnění příznaků
- Rizikové skupiny a délka průběhu
- Imunita po prodělání neštovic
První příznaky neštovic a jejich nástup
Neštovice se zpravidla projevují v několika charakteristických fázích, přičemž první příznaky se objevují přibližně 14-21 dní po nakažení. V počáteční fázi nemoci se u pacienta objevuje zvýšená teplota nebo horečka, která může dosahovat až 39 °C. Nemocný pociťuje celkovou únavu, bolesti hlavy a svalů, což jsou příznaky podobné běžné chřipce. Tyto počáteční symptomy obvykle trvají 2-3 dny před objevením typické vyrážky.
Charakteristickým znakem nástupu neštovic je появení prvních červených skvrn, které se nejdříve objevují na obličeji, hrudi a břiše, později se rozšiřují na končetiny. Tyto skvrny se během 24 hodin mění na malé pupínky, které se následně přeměňují na puchýřky naplněné čirou tekutinou. Proces transformace vyrážky je postupný a může trvat několik dní.
Celková doba trvání onemocnění neštovicemi se pohybuje mezi 10 až 14 dny, přičemž nejvíce nakažlivé je období, kdy se objevují první puchýřky. V této fázi je důležitá izolace nemocného, aby se zabránilo šíření infekce na další osoby. Puchýřky postupně zasychají a tvoří se na nich charakteristické stroupky, které později odpadávají.
Intenzita příznaků a rychlost jejich nástupu se může u jednotlivých pacientů výrazně lišit. U některých osob může být průběh mírnější, zatímco u jiných mohou být příznaky výraznější. Zvláště opatrní by měli být rodiče u malých dětí, kde může dojít k různým komplikacím, jako je bakteriální superinfekce nebo silné svědění, které může vést k jizvám.
Důležité je si uvědomit, že neštovice jsou vysoce nakažlivé již dva dny před objevením prvních příznaků. V této době může nemocný nevědomky nakazit své okolí, proto je důležité při podezření na nákazu kontaktovat lékaře. Období nakažlivosti trvá až do úplného zaschnutí všech puchýřků a vytvoření stroupků, což obvykle nastává kolem 7-10 dne od prvních příznaků.
V průběhu nemoci je důležité dodržovat klidový režim, dostatečně pít a užívat předepsané léky na zmírnění horečky a svědění. Nemocný by se měl vyvarovat škrábání puchýřků, které může vést k jizvám a prodloužení doby hojení. Správná péče o pokožku a dodržování hygienických zásad může významně přispět k rychlejšímu průběhu nemoci a minimalizaci případných komplikací.
Výskyt vyrážky a puchýřků na těle
Neštovice se typicky projevují charakteristickou vyrážkou, která prochází několika vývojovými stádii. První příznaky se objevují zpravidla 14-16 dní po nakažení, kdy se na těle začínají tvořit červené skvrny. Tyto skvrny se během následujících 24-48 hodin přemění na malé puchýřky naplněné čirou tekutinou. Puchýřky se nejčastěji objevují nejprve na trupu, následně se šíří na obličej, končetiny a mohou postihnout i vlasovou část hlavy.
Celková doba trvání nemoci se pohybuje obvykle mezi 10-14 dny, přičemž samotná vyrážka prochází několika charakteristickými fázemi. Z počátečních červených skvrn se vyvinou puchýřky, které následně zasychají a tvoří se na nich stroupky. Tyto stroupky postupně odpadávají a zanechávají za sebou světlé skvrny, které většinou časem zcela zmizí.
Intenzita výskytu vyrážky je u každého pacienta individuální. Někteří nemocní mají pouze několik desítek puchýřků, zatímco u jiných se může objevit i několik stovek. Důležité je vědět, že nové puchýřky se mohou tvořit postupně během 4-5 dnů, takže na těle můžeme současně pozorovat různá vývojová stádia vyrážky - od čerstvých červených skvrn až po zasychající stroupky.
V průběhu onemocnění je nutné zabránit škrábání puchýřků, které jsou velmi svědivé. Poškrábání může vést k bakteriální infekci a následnému vzniku jizev. Pro zmírnění svědění se doporučuje používat speciální pudry nebo masti, které předepíše lékař. Koupání je možné, ale voda by měla být vlažná a je vhodné do ní přidat speciální přípravky, které pomohou vysušovat puchýřky.
Rodiče by měli sledovat průběh onemocnění a zaznamenávat případné komplikace. Pokud se objeví vysoké horečky přesahující 39°C nebo silné bolesti, je nutné kontaktovat lékaře. Stejně tak je důležité sledovat, zda se nevyskytují příznaky bakteriální superinfekce, jako je zarudnutí okolí puchýřků nebo jejich hnisání.
Pro úplné vyléčení je zásadní dodržovat klidový režim a nechat tělu dostatek času na regeneraci. Návrat do kolektivu je možný až po úplném zaschnutí všech puchýřků, což obvykle trvá minimálně 7-10 dní od objevení první vyrážky. Některé děti se mohou vrátit do školky či školy i později, záleží na individuálním průběhu onemocnění a rychlosti hojení.
Je důležité si uvědomit, že neštovice jsou vysoce nakažlivé již dva dny před objevením první vyrážky a přetrvávají až do zaschnutí posledního puchýřku. Proto je nutné dodržovat izolaci nemocného a preventivní opatření, aby se zabránilo šíření infekce na další osoby, zejména na těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou.
Stroupky a jejich postupné hojení
Proces hojení neštovičných stroupků je poměrně zdlouhavý a individuální záležitost, která obvykle trvá 2-4 týdny od prvních příznaků. Puchýřky, které se objevují na těle, procházejí několika charakteristickými fázemi. Nejprve se objeví červené skvrnky, které se během 24 hodin promění v puchýřky naplněné čirou tekutinou. Tyto puchýřky následně začínají zasychat a vytvářejí charakteristické stroupky.

Stroupky jsou přirozenou součástí procesu hojení a je důležité nechat je samovolně odpadnout. Rozhodně není vhodné je strhávat nebo jinak mechanicky odstraňovat, protože by mohlo dojít k vzniku jizev. Typicky začínají stroupky odpadávat po 7-10 dnech od jejich vytvoření. Celková doba, po kterou jsou stroupky na těle viditelné, se může pohybovat v rozmezí 10-14 dnů, v některých případech i déle.
Během procesu hojení je naprosto zásadní dodržovat správnou hygienu a zamezit škrábání, i když svědění může být velmi intenzivní. Pro zmírnění svědění lze použít různé zklidňující přípravky nebo přírodní prostředky, jako je například heřmánkový odvar nebo gel z aloe vera. Dokud jsou stroupky na těle přítomné, je pacient stále infekční pro své okolí.
Rychlost hojení stroupků ovlivňuje několik faktorů, včetně celkového zdravotního stavu pacienta, jeho imunitního systému a péče o pokožku. U dětí bývá proces hojení obvykle rychlejší než u dospělých. Důležité je také udržovat pokožku v čistotě a suchu, což podporuje správné hojení a snižuje riziko sekundární bakteriální infekce.
Nemoc je považována za vyléčenou až ve chvíli, kdy všechny stroupky odpadnou a na jejich místě se vytvoří nová, zdravá pokožka. Tento proces může v některých případech trvat až 3-4 týdny od prvních příznaků. Po odpadnutí stroupků mohou na kůži nějakou dobu zůstávat světlejší nebo tmavší skvrny, které postupně blednou a většinou zcela zmizí.
V průběhu hojení je vhodné vyhýbat se intenzivnímu slunečnímu záření, které by mohlo způsobit změny pigmentace v místech, kde byly stroupky. Také není vhodné používat agresivní kosmetické přípravky nebo se koupat v chlorované vodě. Doporučuje se nosit volné, vzdušné oblečení z přírodních materiálů, které nezpůsobuje podráždění pokožky a umožňuje jí správně dýchat.
Je důležité si uvědomit, že každý organismus reaguje na neštovice jinak a doba hojení se může významně lišit. Zatímco u některých jedinců mohou stroupky odpadnout již po týdnu, u jiných může proces trvat výrazně déle. V každém případě je nutné být trpělivý a dodržovat doporučená opatření pro správné hojení.
Celková doba trvání onemocnění
Podobně jako autismus záchvaty vzteku, i plané neštovice mají své typické fáze průběhu a nemoc obvykle trvá něco mezi 10 až 21 dny. Když se člověk nakazí virem varicella zoster, první příznaky se ukážou asi za dva týdny - tomu se říká inkubačka. To je jako když se u dětí s autismem záchvaty vzteku objeví až po určité době stresu, jak se můžete dočíst v tomto průvodci. V téhle první fázi člověk ještě vůbec netuší, že něco chytil, podobně jako rodiče často nepoznají blížící se autismus záchvaty vzteku u svého dítěte.
Samotné onemocnění začíná obvykle mírnými příznaky podobnými chřipce, jako je zvýšená teplota, únava a bolest hlavy. Během prvních 24 až 48 hodin se objevují první typické puchýřky, které se nejdříve projevují jako červené skvrny a postupně se mění v charakteristické puchýřky naplněné tekutinou. Tyto puchýřky se objevují ve vlnách po dobu přibližně 3-5 dnů, přičemž každá nová vlna přináší nové výsevy.
Proces hojení jednotlivých puchýřků trvá přibližně 5-7 dní. Během této doby puchýřky postupně zasychají, vytváří se stroupky, které nakonec odpadávají. Vzhledem k tomu, že se puchýřky objevují postupně v několika vlnách, můžeme na těle pacienta současně pozorovat různá stádia vývoje - od čerstvých červených skvrn přes puchýřky až po zasychající stroupky.
Pacient je infekční již dva dny před objevením prvních puchýřků až do doby, kdy jsou všechny léze zaschlé a pokryté stroupky, což obvykle trvá 5-7 dní od posledního výsevu. V této době by měl nemocný zůstat v izolaci, aby nedošlo k přenosu infekce na další osoby. Celková doba nakažlivosti tedy může trvat až 10-12 dní.
Pro rodiče je důležité vědět, že dítě může nastoupit zpět do kolektivu až ve chvíli, kdy jsou všechny puchýřky zahojené a pokryté stroupky. To znamená, že na kůži nejsou žádné čerstvé puchýřky a všechny léze jsou suché. Tento proces může trvat různě dlouho, obvykle však 10-14 dní od prvních příznaků.
V některých případech, zejména u dospělých nebo pacientů s oslabenou imunitou, může být průběh onemocnění delší a závažnější. U těchto jedinců se může doba rekonvalescence protáhnout až na tři týdny. Komplikace, jako jsou bakteriální superinfekce kůže nebo zápal plic, mohou dobu léčení ještě více prodloužit.
Je třeba zdůraznit, že každý organismus reaguje na nemoc individuálně, a proto se může doba trvání onemocnění u jednotlivých pacientů lišit. Důležitým faktorem ovlivňujícím délku nemoci je také kvalita péče a dodržování léčebného režimu, včetně dostatečného odpočinku, správné hygieny a případného užívání předepsaných léků na zmírnění svědění a horečky.
Období nakažlivosti nemoci
Plané neštovice jsou vysoce nakažlivým onemocněním, které se šíří především vzdušnou cestou a přímým kontaktem s nemocným člověkem. Období nakažlivosti začíná již dva dny před objevením prvních viditelných příznaků a pokračuje až do doby, kdy se všechny puchýřky změní v krusty a zaschnou. Typicky toto infekční období trvá přibližně 7-10 dní od prvního výsevu, ale může se prodloužit až na dva týdny v závislosti na individuálním průběhu nemoci.

Celková doba trvání planých neštovic se obvykle pohybuje mezi 10-14 dny, přičemž nemoc prochází několika charakteristickými fázemi. První příznaky se objevují 10-21 dní po nakažení virem varicella zoster. V této době je nemocný již infekční pro své okolí, aniž by o tom věděl. Virus se v těle množí a připravuje se na svůj hlavní útok na organismus.
Nejintenzivnější období nakažlivosti nastává v momentě, kdy se objeví první vyrážka. Ta se typicky začíná tvořit na trupu a hlavě a postupně se rozšiřuje na končetiny. V této fázi je riziko přenosu nemoci nejvyšší, protože virus se aktivně množí a uvolňuje do okolního prostředí. Puchýřky obsahují tekutinu plnou virových částic, které se mohou snadno dostat do vzduchu a infikovat další osoby.
Důležité je si uvědomit, že neštovice jsou nakažlivé i při mírném průběhu nemoci. I když má pacient jen několik puchýřků, může virus stejně účinně přenášet na ostatní. Proto je naprosto nezbytná izolace nemocného po celou dobu infekčního období. Návrat do kolektivu je možný až po úplném zaschnutí všech puchýřků, což obvykle trvá 7-10 dní od posledního výsevu.
V případě oslabené imunity nebo komplikovaného průběhu se může doba nakažlivosti prodloužit. U těchto pacientů je třeba být obzvláště opatrný a dodržovat izolaci delší dobu. Virus může být aktivní i v případě, že některé puchýřky již zaschly, ale jiné jsou stále v akutní fázi. Proto je důležité počkat, až všechny léze projdou kompletním procesem hojení.
Těhotné ženy, novorozenci a osoby s oslabenou imunitou by se měly vyhýbat kontaktu s nemocnými planými neštovicemi, protože pro ně může být onemocnění nebezpečné. V případě, že dojde ke kontaktu s nemocným, je možné do 72 hodin po expozici podat preventivní léčbu, která může zmírnit průběh nemoci nebo jejímu propuknutí zcela zabránit.
Komplikace prodlužující průběh nemoci
Neštovice mohou být v některých případech doprovázeny závažnými komplikacemi, které významně prodlužují standardní dobu léčení. Běžná doba trvání neštovic se pohybuje mezi 10 až 14 dny, ale při výskytu komplikací se může protáhnout až na několik týdnů. Mezi nejčastější komplikace patří bakteriální infekce kůže, která vzniká především v důsledku škrábání svědících puchýřků. Bakterie se dostávají do otevřených ranek a způsobují sekundární infekci, která může vést k vytvoření hlubších zánětů a jizev.
Velmi nebezpečnou komplikací je zápal plic, který se objevuje zejména u dospělých pacientů a může prodloužit léčbu až o několik týdnů. Varicela pneumonie se projevuje vysokou horečkou, dušností a suchým kašlem. V takových případech je nutná hospitalizace a intenzivní léčba antibiotiky. U malých dětí se častěji setkáváme s postižením centrálního nervového systému, především s cerebelitidou, která způsobuje poruchy rovnováhy a koordinace pohybů. Tato komplikace obvykle prodlužuje průběh nemoci o 7 až 14 dní.
Další závažnou komplikací může být Reyův syndrom, který se objevuje především u dětí užívajících během onemocnění neštovicemi přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Proto je důrazně doporučováno vyhnout se podávání aspirinu a podobných léků během onemocnění. Reyův syndrom může způsobit otok mozku a poškození jater, což významně prodlužuje dobu léčení a může mít i fatální následky.
U těhotných žen představují neštovice zvláštní riziko, protože mohou způsobit vážné komplikace jak pro matku, tak pro plod. Pokud se žena nakazí neštovicemi v prvním trimestru těhotenství, existuje riziko vzniku kongenitálního varicella syndromu. Léčba v těchto případech vyžaduje speciální přístup a může trvat několik týdnů až měsíců.
Imunokompromitovaní pacienti jsou další rizikovou skupinou, u které se často vyskytují komplikace prodlužující průběh nemoci. U těchto pacientů se mohou neštovice rozšířit do vnitřních orgánů a způsobit závažné systémové infekce. Léčba může v těchto případech trvat i několik měsíců a vyžaduje podávání antivirotik a dalších podpůrných léků.
Vzácnou, ale závažnou komplikací je encefalitida, která se projevuje silnými bolestmi hlavy, zmateností a někdy i křečemi. Tato komplikace může prodloužit průběh nemoci o několik týdnů až měsíců a může zanechat trvalé následky. Proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost jakýmkoliv neurologickým příznakům během onemocnění neštovicemi.
Neštovice jsou jako zlý host - přijdou nečekaně a zůstanou, dokud se jim zachce. Obvykle deset až čtrnáct dní, než konečně odejdou
Květoslav Hruška
Doba rekonvalescence a návrat do kolektivu
Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které obvykle trvá 7-14 dní od prvních příznaků až po úplné zahojení puchýřků. Doba rekonvalescence je individuální a závisí na průběhu nemoci a celkovém zdravotním stavu pacienta. Typicky se nemocný může vrátit do kolektivu až po úplném zaschnutí všech puchýřků, kdy již nehrozí riziko přenosu infekce na další osoby.

Fáze neštovic | Doba trvání |
---|---|
Inkubační doba | 14-21 dní |
Prodromální fáze (počáteční příznaky) | 2-4 dny |
Výsev vyrážky | 4-7 dní |
Stroupky a hojení | 7-14 dní |
Celková doba nemoci | 2-4 týdny |
Infekčnost | 10-21 dní |
Během aktivní fáze nemoci, kdy se objevují nové puchýřky, je pacient vysoce infekční. Toto období trvá přibližně 5-7 dní od výsevu první vyrážky. Návrat do školky, školy nebo zaměstnání je možný až tehdy, když jsou všechny puchýřky zaschlé a pokryté stroupky. To obvykle nastává 7-10 dní po objevení prvních příznaků, ale v některých případech může trvat i déle.
Rodiče by měli být obzvláště opatrní a nepospíchat s návratem dítěte do kolektivu. I když se může zdát, že dítě je již v pořádku a většina puchýřků je zaschlá, stačí jediný nezahojený puchýřek k přenosu infekce. Lékař by měl vždy posoudit stav pacienta před návratem do kolektivu, aby se předešlo případným komplikacím a šíření nákazy.
Během rekonvalescence je důležité dbát na správnou hygienu a péči o pokožku. Stroupky by se neměly strhávat, aby nedošlo k jizvám. Doporučuje se používat zklidňující přípravky na pokožku a vyvarovat se škrábání. V této době je také vhodné omezit fyzickou námahu a dopřát tělu dostatek odpočinku, aby se imunitní systém mohl plně zregenerovat.
U dospělých pacientů bývá průběh nemoci často závažnější a doba rekonvalescence může být delší než u dětí. Dospělí by měli počítat s pracovní neschopností v délce minimálně 10-14 dní. V některých případech, zejména při komplikovaném průběhu nemoci nebo u pacientů s oslabenou imunitou, se může doba rekonvalescence protáhnout až na několik týdnů.
Je třeba mít na paměti, že i po ústupu viditelných příznaků může být organismus stále oslabený. Proto je vhodné i po návratu do kolektivu nějakou dobu omezit náročné fyzické aktivity a věnovat zvýšenou pozornost odpočinku. Důležitá je také prevence před nachlazením, protože imunitní systém může být ještě několik týdnů po prodělaných planých neštovicích citlivější. V případě jakýchkoliv pochybností o zdravotním stavu nebo připravenosti na návrat do kolektivu je vždy lepší konzultovat situaci s ošetřujícím lékařem.
Možnosti léčby a zmírnění příznaků
Při onemocnění planými neštovicemi je důležité zaměřit se především na zmírnění nepříjemných příznaků, jelikož samotná nemoc obvykle trvá 7 až 14 dní. V první fázi nemoci, kdy se objevuje horečka a celková únava, je vhodné podávat léky na snížení teploty, přičemž se doporučuje především paracetamol. Ibuprofen není v případě planých neštovic vhodný, protože může způsobit komplikace.
Pro zmírnění svědění, které je jedním z nejnepříjemnějších příznaků, existuje několik účinných řešení. Osvědčené jsou především protialergické léky (antihistaminika), které lze získat na lékařský předpis. Na puchýřky je možné aplikovat speciální tekutý pudr nebo zinková mléka, která vysušují puchýřky a současně zklidňují svědící pokožku. Velmi účinný je také gel z aloe vera nebo calamine lotion, které mají chladivý a protizánětlivý účinek.
Zásadní je zabránit škrábání puchýřků, které může vést k jizvám a bakteriální infekci. U malých dětí se osvědčuje používání bavlněných rukavic na noc. Důležitá je také správná hygiena - doporučují se vlažné koupele s přídavkem jedlé sody nebo ovesných vloček, které mají zklidňující účinek. Po koupeli je nutné pokožku jemně osušit ručníkem bez tření.
V průběhu nemoci je nezbytný dostatečný odpočinek a vydatný pitný režim. Nemocný by měl zůstat v domácí izolaci minimálně do doby, než se všechny puchýřky změní v stroupky, což obvykle trvá 5-7 dní od objevení prvních příznaků. Strava by měla být lehká a výživná, bohatá na vitaminy, zejména vitamin C, který podporuje imunitní systém.
V případě těžšího průběhu nemoci nebo u rizikových pacientů může lékař předepsat antivirotika, nejčastěji acyklovir. Tato léčba je však účinná pouze pokud se nasadí v prvních 24 hodinách od objevení vyrážky. U dospělých pacientů bývá průběh nemoci často závažnější než u dětí, proto je důležité konzultovat léčbu s lékařem.
Jak je zdravé popálení kopřivou, tak i při jiných kožních problémech musíme dbát na správnou péči. Pokožku udržujte v suchu a čistotě, noste vzdušný bavlněný hadry a pořádně větrejte, kde se furt motáte. V místnosti nesmí být vedro jak v prádelně, páč teplo dělá svědění ještě horší. No a když už víme, že je zdravé popálení kopřivou pro náš organismus, stejně během léčení, co může trvat klidně několik tejdnů, se vyhněte sluníčku jak čert kříži. Mohly by vám totiž zůstat fleky tam, kde byly puchýře. A když už jsme u toho, je zdravé popálení kopřivou aplikovat postupně, aby se tělo mohlo adaptovat na léčivé účinky.
Rizikové skupiny a délka průběhu
Průběh planých neštovic se může výrazně lišit v závislosti na věku a celkovém zdravotním stavu pacienta. U zdravých dětí nemoc obvykle trvá 7-10 dní, přičemž první příznaky se objevují 10-21 dní po nakažení virem varicella zoster. Nejrizikovější skupinou jsou především novorozenci, jejichž matky onemocněly planými neštovicemi těsně před porodem nebo krátce po něm. V těchto případech může být průběh nemoci velmi závažný a může trvat až tři týdny.

Zvýšené riziko komplikovaného a delšího průběhu nemoci mají také osoby s oslabenou imunitou, jako jsou pacienti podstupující chemoterapii, lidé s HIV/AIDS nebo ti, kteří užívají imunosupresivní léky. U těchto pacientů se může nemoc protáhnout až na 3-4 týdny a často vyžaduje hospitalizaci. Těhotné ženy, které dosud neštovice neprodělaly, jsou další významnou rizikovou skupinou, protože virus může ohrozit vývoj plodu, zejména v prvním trimestru těhotenství.
Dospělí obecně mívají těžší průběh než děti a jejich rekonvalescence může trvat až tři týdny. Typický průběh nemoci zahrnuje několik fází: počáteční období s horečkou a únavou trvá 1-2 dny, následuje období výsevu puchýřků, které se objevují ve vlnách po dobu 3-5 dnů. Puchýřky postupně zasychají a tvoří se stroupky, které odpadávají během dalších 7-10 dnů.
U některých pacientů se mohou objevit komplikace, které významně prodlouží dobu léčení. Mezi nejčastější komplikace patří bakteriální superinfekce kožních lézí, která může prodloužit průběh nemoci o další týden až dva. Vzácněji se může rozvinout varicellová pneumonie, která je častější u dospělých kuřáků a těhotných žen, a může vyžadovat několikatýdenní léčbu.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům s atopickým ekzémem, u kterých může být průběh neštovic komplikovanější a delší kvůli již existujícímu kožnímu onemocnění. U těchto pacientů je větší riziko bakteriální superinfekce a tvorby jizev. Doba hojení může být prodloužena až na 4 týdny.
Je důležité si uvědomit, že i po odeznění akutních příznaků může virus zůstat v těle v latentní formě a později se aktivovat jako pásový opar. Období nakažlivosti začíná již dva dny před objevením se prvních puchýřků a trvá do zaschnutí posledních puchýřků, což obvykle znamená 5-7 dní od začátku výsevu. Po celou tuto dobu by měl být pacient v izolaci, aby se zabránilo šíření infekce na další osoby.
Imunita po prodělání neštovic
Po prodělání planých neštovic získává člověk obvykle celoživotní imunitu proti této nemoci. Virus však v těle přetrvává v latentní formě a může se za určitých okolností reaktivovat v podobě pásového oparu. Samotné onemocnění planými neštovicemi trvá zpravidla 10 až 14 dní, během kterých projde pacient několika charakteristickými fázemi nemoci.
Imunitní systém si během onemocnění vytváří specifické protilátky proti viru varicella zoster, které zůstávají v organismu po zbytek života. Tyto protilátky jsou schopné rozpoznat virus a rychle na něj reagovat v případě opětovného setkání. Proto je výskyt planých neštovic u jednoho člověka více než jednou v životě velmi vzácný, prakticky se vyskytuje pouze u osob s výrazně oslabenou imunitou.
V průběhu nemoci se nejprve objevují příznaky podobné chřipce, následované charakteristickou vyrážkou. Samotná vyrážka prochází vývojem od červených skvrn přes puchýřky naplněné tekutinou až po stroupky, které se postupně hojí. Celková doba trvání nemoci od prvních příznaků až po úplné zhojení všech lézí může být individuální, ale většinou nepřesahuje dva týdny. Infekčnost nemoci je nejvyšší den před objevením vyrážky a trvá do doby, než se všechny puchýřky změní ve stroupky.
Zajímavé je, že mateřské protilátky chrání novorozence během prvních měsíců života, pokud matka nemoc prodělala nebo byla očkována. Tato pasivní imunita postupně klesá a kolem šestého měsíce věku již nemusí poskytovat dostatečnou ochranu. Proto jsou děti v tomto věku náchylnější k nákaze.
Imunita získaná po prodělání planých neštovic je považována za spolehlivější a dlouhodobější než imunita po očkování. To však neznamená, že by očkování nebylo účinné - naopak, představuje bezpečnou alternativu k prodělání nemoci. Vakcinace významně snižuje riziko závažného průběhu onemocnění a jeho komplikací.
Je důležité zmínit, že přestože člověk získá imunitu proti planým neštovicím, virus zůstává celoživotně přítomný v nervových gangliích. Při oslabení imunitního systému, například stresem, nemocí nebo věkem, se může reaktivovat a způsobit pásový opar. Tento fenomén je důkazem složitého vztahu mezi virem a imunitním systémem hostitele. Reaktivace viru v podobě pásového oparu je častější u starších osob a osob s oslabenou imunitou, ale může se vyskytnout i u mladších jedinců.
Publikováno: 23. 06. 2025
Kategorie: Zdraví