Důchody na Slovensku: Jak funguje systém u našich sousedů?

Typy důchodů na Slovensku

Na Slovensku existuje několik základních typů důchodů, které tvoří komplexní důchodový systém země. Starobní důchod představuje základní pilíř důchodového zabezpečení a je určen osobám, které dosáhly důchodového věku a splnily potřebnou dobu pojištění. V současnosti je minimální doba pojištění stanovena na 15 let a důchodový věk se postupně prodlužuje. Pro muže i ženy se věková hranice sjednocuje a postupně se zvyšuje.

Předčasný starobní důchod je další možností, kterou slovenský systém nabízí. Tento typ důchodu mohou získat pojištěnci nejvýše dva roky před dosažením důchodového věku, pokud získali potřebnou dobu důchodového pojištění a výše jejich důchodu by dosahovala alespoň 1,2násobku životního minima. Důležitou podmínkou je také to, že žadatel nesmí být povinně důchodově pojištěn.

Invalidní důchod je určen osobám, u kterých došlo k poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Výše invalidního důchodu závisí na stupni poklesu pracovní schopnosti, době pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období.

Pozůstalostní důchody zahrnují vdovský důchod, vdovecký důchod a sirotčí důchod. Vdovský a vdovecký důchod náleží pozůstalému manželovi či manželce po zemřelém, který splnil podmínky nároku na starobní nebo invalidní důchod. Sirotčí důchod je určen nezaopatřenému dítěti po zemřelém rodiči nebo osvojiteli.

Slovenský důchodový systém také zahrnuje minimální důchod, který představuje garantovanou minimální výši důchodové dávky pro pojištěnce s určitým počtem odpracovaných let. Tento institut byl zaveden s cílem zajistit důstojnou výši důchodu i pro osoby s nízkými příjmy během aktivního pracovního života.

Výsluhový důchod je specifickým typem důchodu určeným pro příslušníky ozbrojených sil, policejního sboru, Slovenské informační služby, Národního bezpečnostního úřadu a Sboru vězeňské a justiční stráže. Podmínky pro přiznání výsluhového důchodu jsou upraveny zvláštním zákonem.

Důležitou součástí slovenského důchodového systému je také druhý pilíř, tedy důchodové spoření, které umožňuje pojištěncům spořit si část odvodů na individuálním důchodovém účtu ve vybrané důchodové správcovské společnosti. Třetí pilíř představuje dobrovolné doplňkové důchodové spoření, které motivuje občany k vytváření dodatečných úspor na důchod prostřednictvím daňových zvýhodnění.

Všechny typy důchodů podléhají pravidelné valorizaci, která zohledňuje růst spotřebitelských cen a průměrné mzdy v hospodářství. Výpočet jednotlivých důchodů je založen na komplexním vzorci, který bere v úvahu především dobu pojištění, výši příjmů v rozhodném období a aktuální důchodovou hodnotu.

Věková hranice pro odchod do důchodu

Na Slovensku prošel důchodový systém v posledních letech významnými změnami, přičemž jednou z nejdůležitějších oblastí je stanovení věkové hranice pro odchod do důchodu. V současnosti se věková hranice pro odchod do důchodu na Slovensku postupně zvyšuje a je navázána na střední délku života. Tento systém byl zaveden s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému v kontextu demografických změn a stárnutí populace.

Pro muže i ženy platí na Slovensku jednotná věková hranice pro odchod do důchodu, což představuje významný posun od dřívějšího systému, kdy ženy mohly odcházet do důchodu dříve, zejména v závislosti na počtu vychovaných dětí. Základní důchodový věk se v současnosti pohybuje kolem 63 let, přičemž se každoročně upravuje podle změn ve střední délce života. Toto nastavení znamená, že pokud se střední délka života zvyšuje, automaticky se zvyšuje i věková hranice pro odchod do důchodu.

Slovenský systém také umožňuje předčasný odchod do důchodu, ale za specifických podmínek. Pro možnost předčasného důchodu musí občan získat minimálně 30 let důchodového pojištění a do řádného důchodového věku mu nesmí zbývat více než dva roky. Zároveň vypočítaná výše předčasného starobního důchodu musí být vyšší než 1,2násobek životního minima. Za každý měsíc předčasného odchodu do důchodu se však důchod krátí o 0,5 procenta.

Systém také zohledňuje specifické profese a náročná povolání. Pracovníci v takzvaných rizikových kategoriích mohou mít nárok na dřívější odchod do důchodu. Jedná se například o horníky, pracovníky v chemickém průmyslu nebo jiných fyzicky náročných povoláních. Tito pracovníci mohou odejít do důchodu až o několik let dříve, přičemž výše jejich důchodu není krácena jako v případě běžného předčasného důchodu.

Důležitým aspektem slovenského důchodového systému je také možnost souběhu důchodu a pracovního příjmu. Důchodci mohou i nadále pracovat, aniž by přišli o nárok na důchod, což mnoha lidem umožňuje postupný přechod do důchodového věku a zachování určité míry ekonomické aktivity. Tato flexibilita přispívá k lepšímu využití pracovního potenciálu starších občanů a zároveň jim umožňuje udržet si vyšší životní standard.

Slovenský důchodový systém také obsahuje mechanismy pro valorizaci důchodů, které zajišťují, že výše důchodů reaguje na ekonomický vývoj a inflaci. Valorizace se provádí každoročně a její výše se odvíjí od růstu spotřebitelských cen a průměrné mzdy v hospodářství. Tento systém pomáhá zachovat reálnou hodnotu důchodů v čase a chrání důchodce před ztrátou kupní síly jejich příjmů.

Výpočet starobního důchodu a důchodové body

Výpočet starobního důchodu na Slovensku je založen na komplexním systému důchodových bodů, který zohledňuje celoživotní příjmy pojištěnce. Důchodové body se vypočítávají jako poměr mezi hrubým ročním příjmem pojištěnce a průměrnou roční mzdou v národním hospodářství. Tento systém byl zaveden v roce 2004 a od té doby prošel několika úpravami, které měly za cíl zajistit spravedlivější rozdělení důchodových dávek.

Pro výpočet důchodových bodů se berou v úvahu příjmy od roku 1984, případně od ukončení povinné školní docházky, pokud k němu došlo později. Každý rok pojištění může pojištěnec získat maximálně 3 důchodové body, přičemž minimální hodnota není stanovena. Důchodové body se následně násobí aktuální důchodovou hodnotou, která se každoročně upravuje podle růstu průměrné mzdy v hospodářství.

Osobní mzdový bod se stanovuje za každý kalendářní rok rozhodujícího období jako podíl ročního hrubého příjmu pojištěnce a dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy v hospodářství Slovenské republiky zjištěné Statistickým úřadem za příslušný kalendářní rok. Výsledná hodnota důchodu se pak vypočítá jako součin průměrného osobního mzdového bodu, období důchodového pojištění a aktuální důchodové hodnoty.

Systém také zohledňuje tzv. náhradní doby pojištění, mezi které patří například období péče o dítě do věku 6 let, období pobírání invalidního důchodu, základní vojenská služba nebo období evidence na úřadu práce. Za tyto období se přiznávají osobní mzdové body ve výši 0,3 až 1,0 bodu ročně, v závislosti na typu náhradní doby.

Důležitým faktorem při výpočtu důchodu je také tzv. období důchodového pojištění, které zahrnuje dobu aktivního placení pojistného i náhradní doby pojištění. Pro nárok na starobní důchod je potřeba získat minimálně 15 let důchodového pojištění. Délka období důchodového pojištění přímo ovlivňuje výši důchodu - čím delší doba pojištění, tím vyšší důchod.

Slovenský důchodový systém také obsahuje mechanismus solidarity, který částečně upravuje výši důchodových bodů. U vysokopříjmových pojištěnců dochází k redukci osobních mzdových bodů nad hodnotu 1,25, zatímco u nízkopříjmových pojištěnců se body mírně navyšují. Tento mechanismus má zajistit, aby rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími důchody nebyly příliš markantní.

V rámci výpočtu se také zohledňuje tzv. důchodový věk, který se na Slovensku postupně prodlužuje v závislosti na demografickém vývoji. Od roku 2024 se důchodový věk stanovuje individuálně podle data narození pojištěnce a očekávané délky života dané generace. Toto opatření má zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému v kontextu stárnutí populace.

Minimální doba pojištění pro nárok

Pro získání nároku na starobní důchod na Slovensku je nutné splnit minimální dobu důchodového pojištění, která činí 15 let. Tato podmínka je základním předpokladem pro přiznání důchodové dávky v slovenském důchodovém systému. Doba pojištění se počítá ze všech období, kdy byl občan důchodově pojištěn, ať už jako zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, nebo dobrovolně důchodově pojištěná osoba.

Do doby pojištění se započítávají také takzvané náhradní doby pojištění, mezi které patří například období péče o dítě do věku 6 let, období pobírání invalidního důchodu, doba evidence na úřadu práce (maximálně 2 roky), či období péče o osobu s těžkým zdravotním postižením. Tyto náhradní doby jsou velmi důležité zejména pro osoby, které z různých důvodů nemohly být v pracovním poměru.

Slovenský důchodový systém také uznává období pojištění získané v České republice před rozdělením Československa, tedy do 31. prosince 1992. Tato doba se započítává do celkové doby pojištění podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Pro osoby, které pracovaly v obou zemích po roce 1992, se uplatňuje princip sčítání dob pojištění podle koordinačních nařízení Evropské unie.

Je důležité zmínit, že samotné splnění minimální doby pojištění nezaručuje automaticky nárok na plný důchod. Výše důchodové dávky se odvíjí od délky získané doby pojištění a výše příjmů, z nichž bylo placeno pojistné. Čím delší doba pojištění a vyšší příjmy, tím vyšší bude výsledná důchodová dávka. Pro získání optimální výše důchodu je proto doporučováno získat dobu pojištění výrazně přesahující minimální požadovaných 15 let.

Slovenský důchodový systém také umožňuje dokoupení chybějící doby pojištění prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Tato možnost je využívána zejména osobami, kterým chybí několik let do splnění minimální doby pojištění. Dobrovolné pojištění však může být finančně náročné, protože pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, který si pojištěnec sám určí, přičemž musí respektovat zákonem stanovené minimum.

Pro přiznání předčasného starobního důchodu na Slovensku je potřeba splnit přísnější podmínky. Kromě minimální doby pojištění musí žadatel získat nejméně 30 let důchodového pojištění. Zároveň musí dosáhnout věku, který je nejvýše dva roky nižší než důchodový věk stanovený pro jeho ročník narození. Předčasný odchod do důchodu je však spojen s trvalým krácením důchodové dávky.

Důchodový systém na Slovensku je jako strom, který musíme pěstovat už od mládí, abychom mohli v podzimu života sklízet jeho plody.

Kamila Zelenková

Předčasný důchod a jeho podmínky

Na Slovensku je možnost odejít do předčasného důchodu jednou z alternativ k řádnému starobnímu důchodu, přičemž tato varianta má své specifické podmínky a omezení. Pro získání nároku na předčasný starobní důchod musí žadatel splnit několik základních kritérií. Především je nutné získat minimálně 15 let důchodového pojištění a být nejvýše dva roky před dosažením důchodového věku. Současně musí být výše vypočteného předčasného starobního důchodu vyšší než 1,2násobek životního minima.

Slovenský systém předčasných důchodů prošel v posledních letech významnými změnami. Od roku 2023 došlo k zpřísnění podmínek pro přiznání předčasného důchodu. Nově se zohledňuje délka odpracovaných let, přičemž žadatel musí mít odpracováno minimálně 40 let. Toto opatření má zabránit předčasnému odchodu do důchodu u osob, které nemají dostatečnou dobu pojištění.

Výše předčasného důchodu se vypočítává podobně jako řádný starobní důchod, ale je snížena o takzvaný krácený koeficient. Za každých započatých 30 dní před dosažením důchodového věku se důchod krátí o 0,5 %. To znamená, že pokud člověk odejde do předčasného důchodu například dva roky před řádným termínem, jeho důchod bude snížen přibližně o 12 %. Toto krácení je trvalé a přetrvává i po dosažení řádného důchodového věku.

Důležitým aspektem předčasného důchodu na Slovensku je omezení pracovní činnosti. Příjemce předčasného důchodu nesmí být zaměstnán v pracovním poměru ani vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Výjimku tvoří pouze dohody o provedení práce s omezeným výdělkem. Porušení těchto pravidel může vést k odnětí důchodu.

Sociální pojišťovna na Slovensku doporučuje před podáním žádosti o předčasný důchod důkladně zvážit všechny okolnosti. Rozhodnutí o odchodu do předčasného důchodu je nevratné a může významně ovlivnit finanční situaci jedince v důchodovém věku. Je třeba vzít v úvahu nejen aktuální výši důchodu, ale i dlouhodobý dopad na životní úroveň.

Pro získání předčasného důchodu je nutné podat žádost na příslušné pobočce Sociální pojišťovny. K žádosti je třeba doložit všechny potřebné dokumenty, včetně evidence odpracovaných let a potvrzení o ukončení pracovního poměru. Proces posouzení žádosti trvá zpravidla 60 dní od jejího podání. V případě splnění všech podmínek je předčasný důchod přiznán od data uvedeného v žádosti, nejdříve však ode dne podání žádosti.

Systém předčasných důchodů na Slovensku je nastaven tak, aby reflektoval jak potřeby občanů, tak i udržitelnost důchodového systému. Přísné podmínky mají zajistit, že této možnosti využijí především ti, kteří mají za sebou dlouhou pracovní kariéru a jsou schopni se vyrovnat s nižším důchodem.

Valorizace důchodů a mimořádné navýšení

Na Slovensku se valorizace důchodů řídí specifickým systémem, který se v několika ohledech liší od českého modelu. Pravidelná valorizace důchodů na Slovensku probíhá každoročně k 1. lednu a její výše se stanovuje na základě důchodcovské inflace a růstu průměrné mzdy v hospodářství. Tento mechanismus byl zaveden s cílem zajistit důchodcům stabilní životní úroveň a ochránit jejich příjmy před negativními dopady rostoucích cen.

Parametr důchodového systému	Hodnota
Důchodový věk (2024)	63 let a 6 měsíců
Minimální doba pojištění	15 let
Průměrný starobní důchod (2024)	592 EUR
Minimální důchod (2024)	334,30 EUR
Pilíře důchodového systému	3 pilíře (státní, soukromý, dobrovolný)
Sazba důchodového pojištění	18,75 %

V současném slovenském systému se výše valorizace vypočítává podle tzv. důchodcovské inflace, která zohledňuje specifické výdaje typické pro domácnosti důchodců. Důchodcovská inflace často vykazuje odlišné hodnoty než běžná spotřebitelská inflace, protože senioři mají jiné spotřební návyky a strukturu výdajů. Významnou roli hrají zejména náklady na potraviny, léky a energie, které tvoří podstatnou část jejich rozpočtu.

Kromě pravidelné valorizace může slovenská vláda v mimořádných případech přistoupit k dodatečnému navýšení důchodů. Tato mimořádná valorizace se uplatňuje především v obdobích výrazného růstu cen nebo při významných ekonomických změnách. V posledních letech k takovému kroku došlo například v reakci na vysokou inflaci a energetickou krizi, kdy bylo nutné poskytnout důchodcům dodatečnou podporu.

Slovenský systém valorizace také zahrnuje specifický mechanismus pro různé typy důchodů. Starobní, invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí důchody se valorizují podle stejného principu, ale konkrétní částky se mohou lišit v závislosti na typu důchodu. Důležitým aspektem je také existence minimální valorizace, která zajišťuje, že i při nepříznivém ekonomickém vývoji dojde alespoň k minimálnímu navýšení důchodů.

V rámci mimořádných opatření slovenská vláda také zavedla různé jednorázové příspěvky pro důchodce. Tyto příspěvky nejsou součástí standardní valorizace, ale představují dodatečnou formu podpory v situacích, kdy je potřeba rychle reagovat na aktuální ekonomickou situaci. Příkladem jsou energetické příspěvky nebo tzv. třináctý důchod, který se stal pravidelnou součástí důchodového systému.

Systém valorizace důchodů na Slovensku prochází průběžnými úpravami a změnami, které reagují na aktuální ekonomickou situaci a demografický vývoj. Důležitým faktorem je také udržitelnost důchodového systému jako celku, proto se při stanovování výše valorizace bere v úvahu i dlouhodobá finanční udržitelnost systému. Současně se diskutuje o možných reformách valorizačního mechanismu, které by měly zajistit spravedlivější a efektivnější způsob navyšování důchodů v budoucnosti.

Souběh důchodu s pracovním příjmem

Na Slovensku je možné pobírat starobní důchod současně s pracovním příjmem, přičemž tato kombinace není nijak limitována ani penalizována. Důchodci mohou pracovat na hlavní pracovní poměr, dohodu o provedení práce či živnostenský list bez jakéhokoliv krácení důchodu. Toto ustanovení platí od roku 2004, kdy došlo k významné důchodové reformě slovenského penzijního systému.

Pracující důchodci na Slovensku musí odvádět pojistné na důchodové pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci, což může vést k navýšení jejich důchodu. Za každých 30 dní pojištění získaných po vzniku nároku na řádný starobní důchod se důchod zvyšuje o 0,5 %. Toto pravidlo motivuje mnoho slovenských seniorů k setrvání v pracovním procesu i po dosažení důchodového věku.

Slovenská legislativa umožňuje důchodcům flexibilně kombinovat různé formy pracovních příjmů. Mohou například pracovat na částečný úvazek, být členy statutárních orgánů společností nebo podnikat jako osoby samostatně výdělečně činné. Výše jejich výdělku nemá žádný vliv na výplatu důchodu, což představuje významný rozdíl oproti některým jiným evropským zemím.

Pro pracující důchodce na Slovensku platí stejné daňové podmínky jako pro ostatní pracující. Jejich pracovní příjem podléhá běžné dani z příjmu fyzických osob, přičemž důchod sám o sobě je od daně osvobozen. Zaměstnavatelé nemají povinnost platit za pracující důchodce některé složky sociálního pojištění, což může činit jejich zaměstnávání ekonomicky atraktivnějším.

V případě souběhu důchodu s příjmem z pracovní činnosti je důležité zmínit, že slovenští důchodci mají nárok na vyšší nezdanitelnou část základu daně. Toto daňové zvýhodnění může významně ovlivnit čistý příjem pracujících důchodců. Systém také umožňuje důchodcům přerušit pobírání důchodu a nadále pracovat, přičemž za toto období se jim důchod následně přepočítá s přihlédnutím k novým příjmům.

Slovenský systém souběhu důchodu s pracovním příjmem je považován za jeden z nejliberálnějších v Evropě. Tento přístup přispívá k aktivnímu stárnutí populace a podporuje mezigenerační transfer znalostí na pracovišti. Zároveň pomáhá řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých odvětvích slovenské ekonomiky a umožňuje důchodcům udržovat si vyšší životní standard.

Pracující důchodci na Slovensku mají také nárok na všechny běžné zaměstnanecké benefity, včetně dovolené, nemocenského pojištění a příspěvků na stravování. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí stejnými pravidly jako u ostatních zaměstnanců, což zajišťuje rovné zacházení a ochranu jejich práv na pracovišti.

Vdovský a sirotčí důchod

Na Slovensku je vdovský a sirotčí důchod důležitou součástí důchodového systému, který poskytuje finanční podporu pozůstalým rodinným příslušníkům. Vdovský důchod představuje 60 % starobního nebo invalidního důchodu zemřelého manžela či manželky. Nárok na tento typ důchodu vzniká ihned po smrti partnera a trvá jeden rok. Po uplynutí jednoho roku může vdova či vdovec pobírat vdovský důchod pouze za určitých podmínek, například pokud se stará o nezaopatřené dítě, dosáhl/a důchodového věku nebo je invalidní s poklesem pracovní schopnosti o více než 70 %.

Sirotčí důchod je na Slovensku vyplácen nezaopatřeným dětem po zemřelém rodiči nebo osvojiteli. Výše sirotčího důchodu činí 40 % důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý rodič. Pokud zemřeli oba rodiče, má sirotek nárok na sirotčí důchod po každém z nich. Důležitou podmínkou pro získání sirotčího důchodu je, že zemřelý rodič byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod, případně získal počet roků důchodového pojištění potrebný pro nárok na invalidní důchod.

Slovenský systém pozůstalostních důchodů prošel v posledních letech několika úpravami. Od roku 2024 došlo k významnému navýšení minimální výše vdovského i sirotčího důchodu, což má pomoci zabezpečit důstojnější životní úroveň pozůstalých. Systém také zohledňuje specifické životní situace, například pokud vdova nebo vdovec pečuje o postižené dítě, může pobírat vdovský důchod bez časového omezení.

Pro získání vdovského důchodu je také důležité splnění podmínky trvání manželství před úmrtím partnera. Manželství muselo trvat alespoň jeden rok, pokud není splněna některá z výjimek, například pokud k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu. V případě opětovného uzavření manželství nárok na vdovský důchod zaniká, ale pokud nové manželství skončí, může být za určitých podmínek původní vdovský důchod obnoven.

Specifickou situací je souběh důchodů, kdy pozůstalá osoba má nárok na vlastní starobní nebo invalidní důchod a zároveň na vdovský důchod. V takovém případě se vyplácí vyšší důchod v plné výši a z druhého důchodu se poskytuje určitá procentuální část. Tento systém má zajistit, aby pozůstalí nebyli finančně znevýhodněni a zároveň nedocházelo k nepřiměřenému zatížení důchodového systému.

Sociální pojišťovna na Slovensku pravidelně přezkoumává trvání podmínek pro výplatu vdovského a sirotčího důchodu. U sirotčího důchodu je například nutné každoročně dokládat potvrzení o studiu, pokud je příjemcem student. Výplata důchodu může být pozastavena nebo ukončena, pokud přestanou být splněny zákonné podmínky pro jeho poskytování.

Invalidní důchod a posuzování invalidity

Na Slovensku je systém posuzování invalidity a přiznávání invalidních důchodů poměrně komplexní záležitostí, která se řídí zákonem o sociálním pojištění. Invalidita se posuzuje na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který způsobuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % ve srovnání se zdravou fyzickou osobou. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti provádí posudkový lékař Sociální pojišťovny.

Slovenský systém rozlišuje částečnou a plnou invaliditu. O částečnou invaliditu se jedná v případě, kdy pokles pracovní schopnosti je v rozmezí 41 % až 70 %. Plná invalidita je přiznána při poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %. Výše invalidního důchodu se následně odvíjí od stanovené míry poklesu pracovní schopnosti, délky důchodového pojištění a průměrného osobního mzdového bodu.

Pro získání nároku na invalidní důchod musí být splněny zákonem stanovené podmínky. Základním předpokladem je získání potřebné doby důchodového pojištění, která se liší podle věku žadatele. Pro osoby mladší 20 let stačí méně než jeden rok pojištění, zatímco pro osoby nad 45 let je potřeba minimálně 15 let důchodového pojištění. Důležitou podmínkou je také skutečnost, že osoba se stala invalidní během období pojištění nebo v období získaném z předchozího důchodového pojištění.

Proces posuzování invalidity začíná podáním žádosti na příslušné pobočce Sociální pojišťovny. K žádosti je nutné doložit veškerou zdravotnickou dokumentaci, která prokazuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posudkový lékař následně hodnotí funkční poruchu způsobenou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem podle přílohy č. 4 zákona o sociálním pojištění, kde jsou uvedeny jednotlivé zdravotní postižení a jim odpovídající míry poklesu pracovní schopnosti.

Invalidní důchod může být přiznán i osobě, která se stala invalidní před dovršením důchodového věku a nesplnila podmínky nároku na invalidní důchod, pokud se jedná o invaliditu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V takovém případě se nevyžaduje splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění.

Výše invalidního důchodu se vypočítává podobně jako starobní důchod, přičemž se zohledňuje míra poklesu pracovní schopnosti. Do výpočtu vstupuje průměrný osobní mzdový bod, období důchodového pojištění a aktuální důchodová hodnota. Částečný invalidní důchod činí poměrnou část plného invalidního důchodu podle míry poklesu pracovní schopnosti.

Sociální pojišťovna pravidelně přezkoumává trvání podmínek nároku na invalidní důchod. Kontrolní lékařské prohlídky se provádějí v intervalech určených posudkovým lékařem, obvykle jednou za 1-3 roky, pokud není stanoveno jinak. Pokud dojde ke změně zdravotního stavu, která má vliv na míru poklesu pracovní schopnosti, může být výše invalidního důchodu upravena nebo může být jeho výplata zastavena.

Druhý a třetí pilíř důchodového systému

Slovenský důchodový systém prošel v posledních desetiletích významnými změnami, přičemž druhý a třetí pilíř představují klíčové komponenty zabezpečení na stáří. Druhý pilíř, známý také jako starobní důchodové spoření, funguje na Slovensku od roku 2005 a je založen na principu dobrovolnosti. Účastníci tohoto pilíře si spoří prostřednictvím důchodových správcovských společností, které jejich prostředky investují na finančních trzích.

Charakteristickým rysem druhého pilíře je odvod části pojistného ze Sociální pojišťovny na osobní důchodový účet spořitele. V současnosti se jedná o 5,5 % z vyměřovacího základu, přičemž tato částka je odváděna z celkového odvodu na důchodové pojištění. Důchodové správcovské společnosti nabízejí různé investiční strategie, od konzervativních až po dynamické fondy, což umožňuje spořitelům přizpůsobit investiční strategii svým preferencím a věku.

Třetí pilíř představuje dobrovolné doplňkové důchodové spoření, které je podporováno státem prostřednictvím daňových zvýhodnění. Tento pilíř je realizován prostřednictvím doplňkových důchodových společností a je určen především pro ty, kteří chtějí mít v důchodu nadstandardní příjem. Významnou výhodou třetího pilíře je možnost příspěvku zaměstnavatele, který může svým zaměstnancům přispívat na doplňkové důchodové spoření.

Systém druhého a třetího pilíře na Slovensku prošel několika významnými reformami. V roce 2013 došlo k významné změně, kdy byl druhý pilíř dočasně otevřen a účastníci měli možnost z něj vystoupit nebo do něj vstoupit. Tato změna byla motivována snahou stabilizovat veřejné finance a první pilíř důchodového systému. Současně došlo k úpravě investičních strategií a zavedení povinného garantovaného důchodového fondu pro spořitele, kterým do důchodu zbývá méně než deset let.

Významným aspektem slovenského důchodového systému je také možnost dědění naspořených prostředků v druhém pilíři. V případě úmrtí spořitele před vznikem nároku na výplatu důchodu se naspořené prostředky stávají předmětem dědictví. Tato vlastnost významně odlišuje druhý pilíř od prvního pilíře, kde nárok na pozůstalostní důchod podléhá přísným podmínkám.

Pro účastníky třetího pilíře je důležitá možnost předčasného výběru části naspořených prostředků po 10 letech spoření, což zvyšuje flexibilitu systému. Zároveň jsou příspěvky do třetího pilíře daňově uznatelné do určité výše, což představuje významnou motivaci pro dlouhodobé spoření. Systém druhého a třetího pilíře tak vytváří komplexní rámec pro zabezpečení dodatečných příjmů v důchodovém věku, přičemž kombinuje prvky povinného spoření s dobrovolnými možnostmi navýšení budoucího důchodu.